Bylo mu jasné, že šance je minimální, neboť každý rok se o to pokouší stovky lidí z celé planety. „Vatikán je velice obezřetný, co se týká komunikace s veřejností. Zpravidla si Svatý stolec potrpí na diplomatickou cestu komunikace, mnoho administrativy prochází přes apoštolskou nunciaturu – což je diplomatické zastoupení Vatikánu v jednotlivých zemích. Vatikán velmi málo používá e-maily či telefony, potrpí si hlavně na písemnou komunikaci,“ popsal v rozhovoru pro LN otec Puvák.
Rozhodl se tedy, že se na vatikánské úřady obrátí prostřednictvím svého slovenského kamaráda ve Vatikánu, který se v tamním institucionálním labyrintu dobře vyzná. „Můj známý pracuje přímo v úřadu, který má na starosti organizování papežských bohoslužeb. Řekl mi, že křest dospělých zařizuje římský vikariát – což je vlastně římská diecéze, která má svůj sekretariát a své biskupství.
Hlavní papežův ceremoniář Guido Marini má ze své pozice možnost do výběru zasáhnout a jména kandidátů dodat. Dostal jsem na něho osobní e-mail. S pocitem nepatřičné opovážlivosti jsem si mu dovolil poslat zprávu a zeptal se, zda by paní Čempelová nemohla být křtěná papežem. Moc jsem nevěřil, že se to povede. Jenže světe, div se, hned druhý den jsem dostal e-mail od monsignora Mariniho a odpověď zněla: ano. Uvědomil jsem si, že v tom je boží vůle,“ dodává farář.
Česko jako misie
Zhruba roční příprava paní Čempelové ke křtu se odehrála v domácí farnosti, tedy v Dětmarovicích. Až teprve finální akt se uskutečnil v bazilice sv. Petra. „Příprava vrcholí v postní době předcházející Velikonocům. Odehrává se v šesti postních nedělích. Tu první je kandidát představen farní obci, do které se po křtu začlení, a je začleněn mezi čekatele na křest. O dalších nedělích se konají takzvaná skrutinia, kdy se farnost modlí za svého kandidáta, aby odhodlaně dospěl ke křtu. Na Velký pátek jsme už letěli do Říma,“ přibližuje detaily přípravy duchovní, který v Televizi Noe tlumočí papežova vystoupení.
Když hledá důvod, proč lidé kolem papeže Františka při výběru kandidátů na křest ukázali na úřednici z Dětmarovic, má otec Puvák jasno. Česká společnost je podle něho vyprahlá. „Papež František se velice zajímá o lidi na periferii. Periferií nemyslím jen tu materiální, ale i duchovní. Uvědomil jsem si, že jak papež navštěvuje při svých cestách země zmítané různými problémy, věnuje pozornost i tomu, jaké národnosti si vybere ke křtu. Možná právě z tohoto pohledu se Česká republika se svou sekulární společností stává misijní zemí,“ zamýšlí se Puvák. Papežův signál byl dle něho jasný: „Gestem křtu chtěl možná Svatý otec dát najevo, jak je v naší zemi důležité obnovit své křesťanské kořeny. Česká republika se ocitla na periferii dnešního světa. Jsme chudí nikoliv materiálně, ale chudí na hodnoty, tradice a víru.“
