V běžném životě se člověk řídí čtyřiadvacetihodinovým rytmem, který je mu vrozený a je řízen biologickými hodinami. Kdo si hůře zvyká, může mít problémy se soustředěním, špatně spí, snáze ho může v práci postihnout úraz.
Aby se člověk dokázal převrácení biorytmu lépe přizpůsobit, měl by dodržovat několik jednoduchých zásad. Především by měl dodržovat pravidelnost v jídle. Žaludek pracuje nejvíce ve dne, takže člověk pracující přes noc by měl jíst spíše lehce, třeba různé saláty, netučná masa, mléčné výrobky, jogurty. Naposledy by měl jíst kolem čtvrté hodiny ranní. Vydatná „snídaně“ v tuto dobu by mu mohla následně narušit kvalitu spánku.
Směnný provoz neovlivňuje jen zdraví, dopadá i na společenský život toho, kdo takto pracuje. Mladí lidé mohou mít problém navázat trvalejší vztah.
Vidí se s ostatními lidmi vlastně jen o víkendech a dovolené. Řešením je co nejčastější relaxace při oblíbené činnosti, bohatý kulturní život, sport, odreagování se v přírodě, pěstování koníčků. Samozřejmostí je zapojit do aktivit i rodinu. Člověk v kruhu blízkých lépe odplaví stres z noční práce.
Probdělá noc se špatně dohání, mnohým lidem brání v usnutí světlo. Proto je lépe rozdělit si spánek na dvě části, jednu před směnou a druhou po ní. V praxi je běžné střídání směn po týdnu, někteří odborníci doporučují střídání směn obden nebo i po dvou, třech dnech. Existují studie o vhodném koloběhu směn. Nejvhodnější prý je, když po noční následuje ranní a po ní odpolední. Údajně tento způsob rotování směn zvyšuje produktivitu práce a snižuje fluktuaci pracovníků. Významnou roli při tom hraje zdravotní stav. Pracovníci ve směnném provozu potřebují kvalitní zdravotní péči závodního lékaře. Zaměstnavatel by jim tuto péči měl zajistit bez ohledu na denní dobu.
