V neděli totiž uplynula lhůta, dokdy měl zaklepat na bránu věznice v Brně Bohunicích. Tam si má odpykat 4,5 roku vězení za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Z toho si už 16 měsíců odseděl, ale domohl se přerušení trestu. Přítel exprimátora Pavla Béma do vězení nedorazil, protože mu v tom dle jeho advokáta Lukáše Trojana zabránil zdravotní stav. Kvůli tomu už v minulosti podstoupil operaci hlavy.
Janoušek je v akutní lékařské péči, vysvětluje advokát, proč nenastoupil do vězení |
V nastalé právní situaci zavládl zmatek. Během pondělí se ukázalo, že není jasné, kdo má v kauze nyní konat. Věznice v Bohunicích se nachází v působnosti Krajského soudu v Brně. Jenže do vězení Janouška pravomocně poslal Městský soud v Praze. A právě na to se odvolala mluvčí brněnského soudu a asistentka jeho předsedy Eva Sigmundová. Uvedla, že se musí řídit podle obecného ustanovení zákona, které „jasně říká, že úkony ve vykonávacím řízení dělá prvostupňový orgán“. Tedy v tomto případě Městský soud v Praze.
Vzápětí ale přišla reakce kolegů z metropole. „Zastáváme názor, že příslušný soud, který má řešit nenastoupení pana Janouška do vězení po přerušení trestu, je Krajský soud v Brně, protože jde o soud, který rozhodoval o přerušení trestu,“ řekla LN Markéta Puci, mluvčí Městského soudu v Praze.
Interpretační mezera
Spor o to, kdo má vydat příkaz k „dodání“ Janouška do vězení, pokračoval i v pondělí odpoledne, a to v odborné rovině. Krajský soud v Brně ohlásil, že finální stanovisko ještě zaujme. „Nacházíme se v situaci, kdy zákon ani komentář nemyslí na to, kdo vydává příkaz k dodání do výkonu trestu v případě, že odsouzený dobrovolně do výkonu nenastoupí po zamítnutí prodloužení přerušení výkonu.
Je tak otázkou, zda úkony v rámci nastoupení do výkonu provádí prvostupňový orgán, tedy Městský soud v Praze, nebo Krajský soud v Brně. Nacházíme se v interpretační mezeře zákona a na zdejším soudě probíhá diskuse o tom, kdo je k úkonu příslušný,“ napsala LN mluvčí Eva Sigmundová.
Podle mluvčí Městského soudu v Praze však pamatuje trestní řád i na situace, kdy se justice nedokáže shodnout na dalším postupu. „Nechceme házet spravedlnosti klacky pod nohy. Pokud by došlo ke sporu o příslušnost, řešil by to první nadřízený soud, a to je Nejvyšší soud v Brně,“ řekla LN Puci. Z právního vakua každopádně nyní profituje Roman Janoušek.
