Měl zarostlou tvář, delší vlasy mu zakrývaly zadní část krku. Jako když před lety ohromoval NHL.
„Proč taková image, Jaromíre?“ ptali se ho zámořští novináři. „Říkal jsem si: Jak se můžu co nejvíc přiblížit tomu Jágrovi před patnácti lety? Tohle je jediný způsob,“ rozesmál se Jágr. A žurnalisté s ním.
Vždycky milovali ten jeho neobyčejný humor a stýskalo se jim po něm, když NHL opustil. Ve Vancouveru proto číslo 68 znovu rádi vítali.
Ale ještě víc než otázka, zda se za dva roky v Rusku nějak změnil, zajímal všechny Jágrův um na ledě. Neztratil ho? Patří pořád k nejlepším? I v 38 letech? Čeští hokejisté na olympiádě byli před startem turnaje najednou pořádně na očích.
No jistě, díky Jágrovi. „Je to stále on, starý dobrý Jaromír,“ psala zámořská média. Psala to po prvním zápase se Slováky, kdy ho Jágr rozhodl gólem a jednou asistencí. Možná ztratil trochu rychlosti, ale u mantinelu je stále králem. Krouží, kryje si puk tělem, má ohromnou stabilitu a obrovský přehled ve hře. Těžko mu puk někdo vezme.
I tak po výhře 3:1 nad Slováky říkal: „Cítil jsem se jako vojáci v Iráku. Nevěděl jsem, kdy kdo na mě vyleze.“ Měl na mysli užší rozměry hřiště, na které si musel znovu zvykat. Ale klasicky to podal svým originálním způsobem.
Škoda že mu na jeho vtípky nedal turnaj času víc...
Protože jeho nálada postupně uvadala stejně jako nálada celého týmu. Jágr v druhém utkání s Lotyši ještě jednou skóroval, ale hned den nato přišlo na řadu Rusko. A osudný moment s Alexandrem Ovečkinem.
Na střety si zvykl z dřívějška Tenhle střet v bitvě se sbornou byl jedním z nejtvrdších, co kdy zažil. Jágr už sklidil obdiv, že ho „ustál“ bez následků. Jenže zase taková pravda to nebyla, příště už s bolavou hlavou a zhmožděným krkem nehrál tak často. „Vždyť já pořádně nemůžu hnout hlavou. Bolí to jak s..ňa,“ říkal najednou vážně.
Jágra toho hodně bolelo i na předešlých velkých akcích, ale nemyslete si, že je v tomhle méně odolný než jiní. Naopak. Rodák z Kladna schytal za svou kariéru hodně nárazů - možná vám utkvěl v paměti třeba ten v Naganu od Rusa Mironova nebo knokaut zezadu od Fina Ruutua před čtyřmi roky v Turíně. I když s problémy, vždy se z toho český vůdce oklepal.
Navíc Jágr je pod ostrým dozorem kamer a divák o něm ví to, co třeba nevidí u vedle sedících spoluhráčů. Stačí, aby si pár minut před předstávkou šel do šatny nechat přebrousit brusle, a už vzniká poplach. Natož když vycení zuby bolestí.
Bylo smutné, když jeho pouť skončila v zámoří tak brzy - po prohraném čtvrtfinále s Finskem. Nemusí však dlouho trvat a Jágr s ním znovu sňatek uzavře.
Vždyť v Osmku mu končí po sezoně smlouva a mile překvapené kluby z NHL mu začínají vymýšlet nabídky. Těší se na něho nejen žurnalisté, experti a hráči, ale také fanoušci, kteří během her v Kanadě zdravili Jágra transparenty v hledišti. „Jagr, come back!“ Skutečně se vrátí?
„Nevím, uvidíme,“ prohlásil neurčitě. „Ale vím, že hokej v Rusku miluju, stejně jako miluju NHL. Každopádně teď jsem lepší hráč, i díky Rusku. A tímhle jsem si jistý.“
***
Čím na sebe upozornil: * Dvěma góly - První do slovenské sítě byl pro triumf 3:1 rozhodující. Druhého se dočkal v základní skupině proti Lotyšům v přesilovce. * Tvrdým střetem - Jako by král předával žezlo nástupci. Ve středovém kruhu byl tvrdě sražen Rusem Ovečkinem, po jeho chybě padl gól. * Svým humorem -Zámořští novináři se ho po dvou letech nemohli dočkat a dobře věděli proč. Oblíbený Jágr je znovu zásoboval vtípky. * Herním projevem -Přestože mu je 38 let, stále nic neztratil ze svého herního kouzla. I proto se znovu objevily nabídky klubů z NHL.
Hitparáda jeho hlášek * „Připadal jsem si chvílemi jako vojáci v Iráku. Prostě jsem nevěděl, kde kdo vyběhne.“ K utkání se Slovenskem, kdy hrál znovu po dvou letech na užším kluzišti. * „Jestli bych Sáblíkovou vyzval na souboj? To by nejdřív musela odjet tři tisíce metrů, za pět minut pět tisíc. A až by byla úplně ztuhlá, pak bych s ní do toho možná šel.“ K výkonu české rychlobruslařky, kterou šel osobně podpořit do hlediště. * „Přinesli jste mi dárky? Chápu, vy na ně nemáte... Někam s vámi, kluci, vyrazím. Ale nezapomeňte ty dárky, třeba nějaká auta.“ K americký žurnalistům, s kterými se zdravil v den svých 38. narozenin. * „Říkal jsem si: Jak se můžu co nejvíc přiblížit tomu Jágrovi před patnácti lety? Nebudu už střílet takové góly, ani hrát jako tenkrát. Tohle je jediný způsob.“ Ke svým dlouhým vlasům, v kterých jako mladík kdysi zářil v NHL.
