Na hodně lidí působí zkratka GMO zlověstně. Co je to geneticky modifikovaný organismus? V tom je právě potíž. Genetická modifikace, tedy úprava, je odpradávna cílem šlechtění. Řeknete-li někomu, že obilí je tráva vyšlechtěná – geneticky upravená – před deseti tisíci lety, ani to s ním nehne. Ale řeknete-li témuž člověku, že osivo z Ameriky je geneticky modifikované, že patří do šuplíku GMO, v lepším případě se zarazí, v horším se vyděsí a začne protestovat. A to jde jen o rostliny. Co udělá s lidmi první geneticky upravený živočich, schválený v USA jako potravina?
Čteme-li, že geneticky upravený losos (vzniklý tak, že růstový hormon z pacifického lososa se přenese do lososa atlantického) roste dvakrát rychleji než losos obyčejný, už už vidíme filmovou godzillu. Godzilla, netvor zmutovaný po jaderném výbuchu v oceánu, je archetypem těchto obav. A zmutovaní netvoři jsou archetypem hollywoodské produkce. Jednoho až fascinuje rychlý vývoj zmutovaných filmových bestií: žralok, aligátor, anakonda, piraňa, pavouci... Kde to skončí? U zmutované lidožravé žížaly? Nebo u zmutovaného lososa požírajícího vše živé v řekách i mořích?
Zvláštní je, že ta hollywoodská, alarmistická verze příběhu genetických mutací ve skutečném životě prohrává v Americe a vítězí v opatrné Evropě. Amerika se nebojí ani GMO kukuřice, ani GMO lososa, kdežto Evropa proti GMO protestuje. Čím to? Snad tím, že genetické inženýrství je už dávno součástí amerického byznysu, který si podporu občanů zlobboval? Jenže proti tomu hovoří známá obsese Američanů vlastním zdravím. V zemi, kde hospody nesmí používat přepálený tuk a kuřáci jsou lovnou zvěří, by si Úřad pro potraviny a léčiva nedovolil povolit rizikového lososa pro trh.
