Jednou za tři měsíce se v sobotu nechávám ostříhat nebo nabarvit. Znáte to – ševcova žena… Navíc si u sebe v salonu rozhodně neodpočinu: pořád sleduji, jak se kadeřnice chová, co dělá a jak by se asi cítila zákaznice. Naopak skvěle mě naladí thajské masáže. Už jen hudba, bílé prostředí a exotické Thajky navozují pocit klidu. Jelikož většinou pracuji i v sobotu, někdy si zajedu na otočku na chalupu k Táboru. Jen tak sedím, pozoruji zeleň, přírodu, která je každou minutu úplně jiná. Večer táborák a buřty, ráno si dám smažená vajíčka, svou nejoblíbenější snídani, se kterou to ale nemůžu přehánět.
Teď jsem se vrátila z jednoho kadeřnického semináře v Egyptě, kousek od Hurghady. Bydleli jsme v luxusním hotelu, bazény, moře, písek. Večer jsme chodili na přednášky, přes den měli volno. Já byla většinou na pláži u moře, neštítím se písku. Klidně se do něj nechám i zahrabat. Vždycky říkám, že ležet na slunci, v tom vedru, je seriózní práce. Ten pravý relax nastává pod slunečníkem, ve stínu, ale člověku to přece jen nedá, chce se opálit. Ještě dnes vzpomínám na skvělé palačinky s čokoládou, které jsme dostávali k snídani.
Pracovně hodně cestuji po nejrůznějších metropolích. Jen tak chodím po ulicích a koukám, jak vypadají ženy, jaký mají styl, nejen účesy – zkrátka platí, že my ženský pozorujeme spíš ženy než chlapy. Britky nosí buď dlouhé vlasy, nebo mikáda, opravdu avantgardních jich je celkem málo. Zato si jich každý všimne, proto se říká, že Londýn je extravagantní. V Argentině pro změnu ženy milují pestrobarevné šaty, i vlasy, tmavé a tvrdé, mají hodně výrazné. Když jsem se procházela po Něvském prospektu v Petrohradě, všimla jsem si, že Rusky zkrátka chtějí být vidět, jsou efektní. My jsme někde mezi, prostě střední Evropa. V cizině moc nenakupuji, nesnáším velká nákupní centra, ani v Praze do nich o víkendech nechodím. To raději prohledám na chalupě maminčinu skříň, která funguje jako takový můj soukromý second hand.
O autorovi| zaznamenala Eva Hlinovská
