Přesto teď sedmatřicetiletý starosta Prahy 13 David Vodrážka – který se delegátům představil slovy „Jsem David Vodrážka ze Stodůlek“ – bude z této pozice „krýt záda“ předsedovi Mirku Topolánkovi. Premiér navíc udělal poměrně nevídanou věc: místopředsedu pražské ODS, ragbistu a rokenrolového bubeníka Vodrážku upřednostnil ve veřejném proslovu k delegátům před druhým zájemcem o tento post Ivanem Langrem - mužem, který je považován za architekta dohod vedoucích k Topolánkovu znovuzvolení. Langer pak „v zájmu zachování jednoty strany“ Vodrážkovi ustoupil a zbylo na něj „jen“ křeslo řadového místopředsedy.
Pokračování na straně 4
Jsem David Vodrážka ze Stodůlek
Dokončení ze strany 1
Spolu s ním v prvním kole uspěl ještě ministr zemědělství Petr Gandalovič. Až později je ve vedení ODS doplnili ještě Petrové Nečas s Bendlem. Tomu ve finále uvolnil místo bývalý hejtman Evžen Tošenovský, jenž se v rozhodující chvíli kandidatury vzdal a Bendla podpořil. Volba vedení ODS tak dopadla přesně podle dohod, o kterých LN informovaly už před dvěma týdny. Kvůli souboji Vodrážka versus Langer se ale situace na kongresu nečekaně vyostřila.
Podle kuloárních informací totiž drtivá část pražských delegátů nakloněných Topolánkovi trvala na tom, že Vodrážka musí být prvním místopředsedou. Starosta Prahy 13 měl ale i nominaci na řadového místopředsedu z Libereckého kraje. Langrovi spojenci tedy Pražany přesvědčovali, že má oponent Pavla Béma Vodrážka ministru vnitra ustoupit a být řadovým místopředsedou. To ale Praha odmítla. A aby toho nebylo málo, malá skupinka skalních příznivců „nepředsedy ODS“ Pavla Béma údajně chtěla, aby hlavní město jako silný a vítězný region neměla ve vedení raději nikoho.
Další pražský kandidát na místopředsedu – poslanec a Bémova pravá ruka Jiří Janeček – totiž neměl šanci. Podle kuloárních informací bylo při nezvolení kohokoliv z Prahy do vedení ODS cílem Bémových stoupenců říct, že když Praha jako jediný „kraj“ ovládaný ODS nemá místo ve vedení, je načase vypovědět poslušnost vládě.
Po vyhroceném druhém kole volby prvního místopředsedy, kdy Vodrážka porazil Langra 227:226, tedy zasáhl Topolánek a veřejně podpořil Vodrážku. „Beru to na vědomí,“ tvrdil posléze zjevně zklamaný Langer. Faktem ale je, že ze souboje raději opravdu ustoupil.
