„Zkoumání ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů i nadále pokračuje,“ potvrdil pro server Lidovky.cz tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky. Petr Pavel požádal ústav a jeho ředitele Ladislava Kudrnu o prověření historických souvislostí ve chvíli, kdy byl Fremr již schválen Senátem na Ústavní soud, ale ještě nebyl jmenován. Soudce se zhruba týden na to nominace vzdal.
„V případě nominačního procesu na post ústavního soudce byla role ÚSTR jasně vymezená a podle mého názoru vyčerpaná tím, že se Robert Fremr nominace vzdal,“ sdělil předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl s tím, že respektuje činnost ústavu a domnívá se, že s dobou nesvobody je správné se vypořádat a čerpat z ní cenná poučení. „Činnost má však zákonem vymezené hranice a představitelé ÚSTR by je měli respektovat a nevybočovat z nich,“ doplnil Dörfl.
Radí i s orgasmem. Další Pavlův kandidát do Ústavního soudu budí rozpaky |
Záležitost stará 30 let
Nepřijde mu vhodné ani to, aby ÚSTR a jeho zaměstnanci komentovali rozhodnutí soudců vynesená po roce 1989, jak se to stalo v případě soudce Pavla Simona.
Zde měl předseda na mysli historika ÚSTR Petra Blažka, který na Facebooku uvedl, že Simonova role v kauze disidenta Petra Hanzlíka, jenž žádal od státu odškodnění za nucené vystěhování v rámci akce komunistické Státní bezpečnosti nazvané Asanace, by „už sama o sobě měla stačit na to, aby v Senátu další pochybný prezidentský kandidát na ústavního soudce neuspěl“.
„Nikde jsem u té příležitosti nevystupoval jako zaměstnanec ÚSTR, psal jsem to na svém osobním profilu na sociální síti. Mám zcela právo a svobodu se vyjadřovat, nepřekročil jsem žádné zákonné meze ani hranice slušnosti,“ sdělil serveru Lidovky.cz Petr Blažek.
