U areálu Polytechnické univerzity v Kábulu, kde se džirga koná, vybuchl nejdříve sebevražedný atentátník (zabil jen sebe), následně několik raket a nakonec se ozvala i střelba.
„Zdá se mi, že někdo vystřeluje rakety,“ vstoupil nejprve Karzáí do vlastního připraveného projevu. „Prosím, nebudeme se vzrušovat. Já pokračuji,“ dodal vzápětí. „Obracím se k vám, moji drazí bratři talibové, vždyť tato země je vaše. Připojte se k nám,“ vyzýval naléhavě. Když ale jedna z náloží vybuchla asi 100 metrů od delegátů, ochranka téměř násilím odvedla Karzáího do bezpečí.
Po několikahodinovém boji afghánské bezpečnostní síly útok extremistů z hnutí Taliban, kteří byli převlečeni za vojáky vládní armády (několik dokonce do ženských šatů a burky), odrazily. Podle vládních zdrojů přišli tři útočníci o život. Zranění utrpěli tři policisté, ale újmu neutrpěl žádný civilista.
Přes 1600 delegátů – byli mezi nimi kmenoví stařešinové, poslanců i zástupci provincií – chránilo 12 500 policistů a vojáků. Talibové se přesto pokusili proniknout do blízkosti prezidenta. „Naši bojovníci jsou ochotni obětovat boji život,“ odpověděl později Taliban na svých webových stránkách na Karzáího mírovou výzvu. Vedení talibů se navíc přihlásilo k útoku, a potvrdilo tak existenci tzv. nesmiřitelného křídla.
Karzáí už od ledna činí pokusy jednat s některými skupinami ozbrojené opozice a částečných úspěchů skutečně dosáhl. Na neutrální půdě na Maledivách se setkal i s legendárním vůdcem fundamentalistů Gulbuddínem Hekmatjárem, který hledá cestu, jak si vzhledem ke svému věku (je mu 60 let) najít klidnější obživu, než skýtá role partyzánského velitele.
Řada skupin operujících na území sousedního Pákistánu u afghánských hranic ale nechce jednat s oficiálními kábulskými představiteli, dokud budou v zemi zahraniční vojáci. Lóju džirgu tito talibové označili za „propagandu zájmů cizinců“. Přesto někteří z velitelů kontakty s Karzáím tajně navázali.
O tom, zda mají v budoucnu talibové usednout na ministerská křesla, se ale v Afghánistánu bouřlivě diskutuje. Většinová národnost Paštuni prosazuje „usmíření“, Tádžici, druzí nejpočetnější, žádají potrestání zločinců a přísné lustrace. Řada tádžických politiků se stejně jako talibové odmítla džirgy zúčastnit.
***
LÓJA DŽIRGA * Lója džirga znamená v jazyce paštu Velké shromáždění. Jde o tradiční instrument lidové demokracie v Afghánistánu. Scházeli se na ní etničtí vůdci, kmenoví náčelníci či představitelé významných rodů. * Lója džirga může trvat několik dnů, ale třeba i několik let. V roce 1964 se jí poprvé mohly účastnit ženy. Úkolem poslední džirgy je najít způsob, jak ukončit konflikt a zapojit rebely do života země.
O autorovi| Autorka je spolupracovnicí LN
