130 let

Kašpárkovou těšil první ligový koš

Česko

BRNO/PRAHA Tři minuty strávené na hřišti jí uběhly neskutečně rychle. Od středy se Šárka Kašpárková (37) může chlubit nejen titulem trojskokanské mistryně světa, ale i prvním zápasem odehraným v basketbalové lize. Jedna z nejúspěšnějších českých atletek oslavila přechod z role kondiční trenérky týmu Valusan Brno přímo pod koše vítězstvím nad Slovankou.

* LN Jak jste vstřebala svoji basketbalovou premiéru?

Seběhlo se to všechno nečekaně rychle. Na střídačce jsem pozorovala, jaký jsme měly náskok, a namlouvala si, že můžu být v klidu. Najednou jedna naše pivotka dostala do nosu a začala jí téct krev. Druhá zase nasbírala čtyři fauly. Přišel ke mně trenér a řekl: Nedá se nic dělat, musíš tam jít.

* LN Z čeho jste byla před zápasem nejvíc nervózní?

Asi ze secvičených akcí. Snažila jsem se je naučit z papíru, ale zvládla jsem jen dvě nejjednodušší. Holky mě naštěstí skvěle dirigovaly.

* LN Na palubovce jste se potom cítila v pohodě?

Ani mi nepřišlo, že jsem tam strávila jen tři minuty. Byl to hrozný fofr.

* LN Stihla jste vstřelit i koš...

S Andreou Belanskou jsme šly dopředu, dala mi míč do ruky. Z takové pozice jsem musela zakončit, jiná možnost nebyla. Byl to můj první ligový koš! (úsměv)

* LN Kdy jste vlastně poprvé dostala nabídku nastoupit v lize? Jak dlouho jste o ní přemýšlela?

Uzrávalo to v posledních měsících. V klubu se mě ptali, jestli bych nenaskočila na minutku, kdyby bylo potřeba. Zvažovala jsem samozřejmě všechna pro a proti. Pak se nám zranila taky pivotka z dorostu, která tým obvykle doplňovala. Najednou nebylo vyhnutí.

Pokračování na straně 23

Kašpárkovou těšil první...

Dokončení ze strany 24

* LN Zkusila jste si soutěžní utkání v basketbalu někdy dřív?

Den před zápasem jsme společně trénovaly. Tam jsme si spíš zaběhaly a vyhýbaly se kontaktu, aby se některá z nás nezranila. Kdysi jsem hrávala basket i na gymnáziu, ale tam to bylo něco úplně jiného. Takže jsem vlastně v životě ostrý zápas nehrála. Až do středy...

* LN Z tempa jste neměla obavy?

Po tréninku jsem toho měla plné zuby, zatímco holky to zvládaly levou zadní. Deficit v kondici je znát. Trenér si ale dění na palubovce všímá a určitě by mě stáhl, kdybych nestíhala.

* LN Troufala byste si na víc než tři minuty?

Záleželo by na vývoji zápasu. Když se střídají rychlé protiútoky a musí se dobíhat od koše ke koši, zvládnu dvě minuty. Při pomalejším tempu bych zkusila i čtyři (směje se). Vždycky záleží na momentálním psychickém a fyzickém rozpoložení.

* LN Má basketbal něco společného s atletikou?

Dobrý basketbalista musí být kvalitně atleticky připravený. Hra se zrychluje, hodně se skáče. Na druhou stranu i atleti často hrají basketbal v rámci nabírání fyzičky. Dá se říct, že se oba sporty propojují.

* LN Někteří trenéři konkurenčních týmů označují vaše angažování za znevážení soutěže. Čekala jste negativní reakce?

Třeba v USK prý doplňují tým jen z dorostenek. To děláme i my, jenže naše mladá pivotka brala antibiotika a nemohla nastoupit. Na 99 procent by se zachovali stejně i jinde. Pochopitelně že za vším stojí i snaha zviditelnit klub. Kdyby moje angažmá přitáhlo k ženskému basketbalu větší pozornost, byla bych spokojená.

* LN V atletice jste měla vždy nejvyšší ambice. Co v basketbalu?

Budu dál sedět připravená na lavičce. Jestli se na palubovku ještě jednou podívám, záleží na posouzení trenéra. Do hry můžu naskočit ve chvíli, kdy budou spoluhráčky vyfaulované, anebo při vysokém náskoku. Moc bych si to přála, i když teď mám spoustu aktivit a je těžké je skloubit. Jsem v předsednictvu Klubu olympioniků, studuju, k tomu dcera Terezka a ještě basketbal. Pokud to holkám nebude vadit, ráda si s nimi půjdu zatrénovat třeba i v příští sezoně. Basketbal se mi jako hra moc líbí a baví mě. To je nejdůležitější.

***

Když se střídají rychle protiútoky a musí se dobíhat od koše ke koši, zvládnu dvě minuty. Při pomalejším tempu bych zkusila i čtyři.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás