Oba muži se podle obžaloby podíleli na úniku videonahrávky zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy před prezidentskou volbou v roce 2008. Soud je uznal vinnými z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a neoprávněného nakládání s osobními údaji.
Čtěte o kauze Savoy |
Rozhodnutí je nepravomocné a lze se proti němu odvolat. Bakešovi soud uložil peněžitý trest 100.000 korun a Dvořákovi 40.000 korun, stejně jako loni v červnu trestním příkazem. Muži ale tehdy podali takzvaný odpor, a soud tak musel nařídit hlavní líčení. Bakeš nesmí podle dnešního rozhodnutí soudu u ozbrojených složek pracovat tři roky, Dvořák rok u všech složek policie. I zákazy činnosti jim uložil soud již loni trestním příkazem.
Dvořák je podle dřívějšího vyjádření žalobců podezřelý z toho, že neoprávněně a pod smyšlenou záminkou získal od vedení hotelu Savoy DVD, na němž byla nahrávka schůzky Šloufa s Weiglem. Disk prý potom putoval k třetímu člověku, který nahrávku poskytl médiím.
Setkání Weigla se Šloufem nahrály bezpečnostní kamery hotelu a záznam schůzky čtyři dny před prezidentskou volbou zveřejnil server Aktuálně.cz. Zveřejnění nahrávky mělo například vliv na rozhodnutí Strany zelených, že se přikloní k veřejné volbě. Rovněž se tehdy začalo spekulovat o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara.
Expolicista serveru Týden.cz dříve řekl, že jej Bakeš, s nímž prý dlouhodobě spolupracoval, požádal o kamerový záznam. Šlo údajně o běžnou operaci, kterých předtím dělali desítky. Co na nahrávce bylo, prý nevěděl, dokud se neobjevila v médiích. Podle spekulací médií Bakeš požádal Dvořáka, aby pro něj získal nahrávku na žádost bývalého ředitele rozvědky Karla Randáka. Policista údajně nevěděl, jakým účelům má nahrávka sloužit, a žádosti vyhověl, aniž o tom sepsal jakýkoli úřední dokument.
