Když se Daniel Kaiser pustil do hodnocení náhrady nemateriální újmy rodin poškozených záměnou novorozeňat, očekával jsem smutné povzdechnutí nad tím, že subtilní složky lidské osobnosti, tedy čest, soukromí a rodinný život, nejsou v ČR příliš chráněny. Titulek (Je rok v cizí rodině horší než Jáchymov? LN 3. 2.) navozoval poměrně správnou úvahu, že odškodnění pro politické vězně je opravdu směšné, zvlášť ve srovnání s náhradami, které dostávali na odchodnou estébáci a jiní přisluhovači bývalého režimu. Hlavním cílem útoku však byli zlí advokáti, kteří ženou své nešťastné klienty do bizarních kauz o miliony (samozřejmě jen kvůli svému profitu) a kteří se „opičí po svých úspěšných kolezích“. Tak zjevný nesmysl jsem dlouho neslyšel.
Čeští advokáti nemohou klienta do sporu hnát pod vidinou lačných zisků již z prostého důvodu, že jim pravidla tento typ podílového honoráře výslovně zakazují. Právě tento konzervativní přístup tak vlastní evropským právním systémům brání účelovým žalobám iniciovaným právníky a vede k tomu, že před soud se dostanou jen věci, které tam patří. To, že je soudnictví zahlceno kverulantními žalobami a spoustou zbytečných podání, je naopak dáno tím, že v ČR není uzákoněno nucené zastoupení advokátem v řízení před soudy. Tak vychvalovaný anglosaský systém fungující v Anglii dokonce těmto postupům brání, když advokáti přirozeně tvoří síto před zatěžujícími případy pro justici. Politická vůle v tomto směru bohužel chybí.
Co mě však zaráží více, je napadání rozhodnutí, které oceňuje něco tak křehkého, jako jsou rodinné vztahy, skutečnou cenou (lze-li o ceně vůbec hovořit). Opravdovým problémem ochrany osobnosti a ostatně celého právního řádu v postkomunistické realitě je, že majetek má větší cenu než lidský život, čest a důstojnost. Odškodnění přiznávaná za urážky na cti, zesměšnění rodinného života a podobné zásahy bylo doposud velmi nízké a nezohledňovalo zejména princip soukromoprávní sankce pro poškozeného. Bulvár a média obecně se tak mohly vrhat do zostuzení kohokoliv při vědomí, že postih není žádný. Na rozhodnutí o záměně je klíčové právě to, že byly přiznány vysoké částky, které i v ostatních osobnostních věcech mohou znamenat skutečnou ochranu i těch, kteří museli sledovat fotografie svého uhořelého syna na předních stránkách bulváru. Jen razantní zvýšení náhrad ve skutečnosti nastaví opravdovou hodnotu rodiny a soukromí.
O autorovi| Václav Vlk, advokát
