Bulvár přinese koláž, kde Barbora Špotáková má sice v očích úžas, protože přehodit zdánlivě nepřehoditelnou Rusku Abakumovovou v tu zmoklou chvíli patřilo do oblasti snů, přitom ale v každé ruce třímá pytel plný dolarů.
Ze spousty stran pak oštěpařka slyší dohady o penězích – kolik dostane za medaili, kolik kápne za světový rekord a co vynese postavení absolutní světové jedničky. Závist je tak trochu přirozená lidská vlastnost a ta česká je možná, bohužel, typická.
Špotákové radit netřeba – nikdo nepochybuje o tom, že se s takovými okolnostmi vyrovná, neboť sama dobře ví, jak dlouhá je cesta k úspěchům. Také ona měla kdysi víc možností, z nichž dvě byly základní. Vydat se na atletickou dráhu, nebo ne.
Vzkaz těm, koho zajímají jenom peníze, by mohl znít podobně. A pak už zbývá jen sportovat a snažit se.
O Špotákové čtěte na straně 23