K drastické redukci hald na skládkách – z více než čtyřiceti procent pod deset vyprodukovaného komunálního smetí – směřuje připravovaná odpadová novela zákona, již teď ministerstvo životního prostředí posílá pro meziresortní připomínky. Tažení sestává ze tří komponent: začne citelně růst skládkovací poplatek, současně se zavede sleva za třídění pro obce, které splní zákonné mety na separovaný odpad, a posílí se pozitivní motivace obyvatel, aby neházeli všechno do jedné popelnice. Bez zapojení lidí jejich město těžko zvládne dostát celoevropským environmentálním závazkům.
Komunální odpad se bude vážit. Podle toho zaplatíte |
„Od roku 2010 tady zamrzl vývoj skládkovacích poplatků, skládková lobby se tomu brání, protože jde o miliardový byznys. Odpad se však stává zdrojem, už to není něco, co chceme zakopat pod zem a více nevidět. Ročně končí na skládkách tuny toho, co se ještě dá využít. Na výrobu energie, recyklací, v kompostárnách či bioplynových stanicích,“ shrnul včera ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Cena za odhození tuny smetí na skládku je desátým rokem pět set korun. Ve skutečnosti je to dnes levnější než před dekádou, při zohlednění inflace má deset let stará pětistovka dnes hodnotu 430 korun. Kdyby zákon z roku 2010 neuťal postupnou progresi, platila by se dnes tisícovka. Ministerstvo v uplynulých letech už zkoušelo zvýšení sazby prosadit, ale chyběla politická vůle; Brabec věří, že to se změnilo.
S nástupem účinnosti novely, což je napřesrok, se sazba zvedne na 800 korun za tunu a postupně poroste až na 1850 korun v roce 2030. Pokud ovšem ze směsi zmizí všechno, co se ještě dá zpracovat a zužitkovat, poplatek začne na pětistovce a dozraje až do osmi set také v roce 2030.
„Výše poplatku musí obce motivovat ke třídění. Zároveň však bude platit, že když obec dosáhne na zákonnou mez recyklace, všechen její zbylý odpad se bude brát coby zbytkový v rámci třídicí slevy,“ uvedl ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart.
