Šimáně: Kvóty vychází z utopického předpokladu, že Evropa bude schopna integrovat miliony migrantů |
Kritizujete vedení Evropské unie kvůli migrační politice. Řekl jste, že požadavek kvót vychází z naprosto mylného a utopického předpokladu, že Evropa bude schopna integrovat miliony migrantů s naprosto rozdílným sociálním, ekonomickým a etnickým zázemím. Je také velkou otázkou, do jaké míry může být společnost pestrá, „naředěná“, aby fungovala, aby táhla za jeden provaz, měla společný cíl. Mohou se dle vás příchozí muslimské komunity, ze kterých mají četní Evropané obavy, u nás plně adaptovat?
Ti vzdělaní ano nebo k tomu budou mít dost blízko, ale ti ostatní zčásti nebo vůbec. Ta poslední skupina bude, bohužel, nejpočetnější... Můj odhad je, že to bude něco kolem padesáti procent. Co to bude pro Evropu znamenat, je ve světle toho, co se již děje, naprosto jasné. V Německu – podotýkám v Německu! – už dnes existují zóny, kam se policisté ani neodváží. Vládnou tam gangy a rodiny, které mají svoji hierarchii a své soudy. Prostě žijí si svůj život, ale nikoliv v Libyi, Maroku, Afghánistánu či Somálsku... Žijí jej v Evropě bez ohledu na to, jestli se to tady někomu líbí nebo ne. Žádný apel na respektování evropských hodnot to nezmění.
LN Téma oněch no-go zones však liberální novináři často bagatelizují, píší, že nic takového neexistuje. A to ani ve švédském Malmö, kde byly hlášeny některé útoky na policisty. Vy jste žil po dlouhá léta v Africe i na Blízkém východě. Zobecňovat je sice ošidné, ale přesto: jak znáte tamní mentalitu? Co soudíte o rozličných motivacích nelegálně příchozích lidí?
Pokud pominu ty, kteří sem přicházejí přímo s úmyslem zabíjet, tak ostatní přicházejí proto, že tu hledají budoucnost a lepší zítřky. To jim nelze zazlívat. Potíž je v tom, že jejich představy jsou z mnoha důvodů zkreslené. Myslí si totiž, že Evropa se o ně postará bez toho, aniž by k tomu oni měli významně přispět. Chtějí si uchovat svůj vzorec chování, který je ovšem v mnohém pro Evropany nepřijatelný. Tito lidé pocházejí z úplně jiného etnického a sociálně-ekonomického prostředí, navíc mnohdy z prostředí silně ovlivněného náboženstvím, které již dávno přestalo hrát na starém kontinentě tak významnou roli.
Problémem je také to, že islám, který je náboženstvím převážné části uprchlíků, nese v sobě prvky netolerance a pro moderní evropské společnosti představuje naprosto cizorodý prvek. A to pochopitelně nemluvím o džihádu mečem, který dnes podporuje řada imámů působících v Evropě.
Jiří Šimáně (67 let)podnikatel, právník, miliardář a 21. nejbohatší člověk v Česku ■ Podle loňského žebříčku magazínu Forbes je 21. nejbohatším člověkem v Česku. „Ostřílenému podnikateli a spolumajiteli holdingu Unimex Group se splnil sen. Jeho Travel Service má podíl v národním leteckém dopravci ČSA, ten se navíc po několika letech dostal do provozního zisku,“ napsal Forbes. ■ Šimáněho majetek podle téhož zdroje přesahuje částku 10 miliard korun. ■ Rodilý Plzeňan vystudoval v roce 1973 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získal akademický titul JUDr. ■ Už v roce 1976 nastoupil do podniku zahraničního obchodu Strojexport, kde měl na starost vývoz investičních celků. ■ Do roku 1988 se podílel na vývozech z ČSSR do různých zemí Středního východu. ■ P oté vedl největší československou společnost v Africe Prago Lusaka (Zambie), ovšem s širší působností pro JAR, Zimbabwe, Botswanu, Tanzanii a Namibii. ■ Po revoluci se vrátil do Čech av roce 1991 spolu s Jaromírem Šmejkalem založil společnost Unimex Group, kde drží majoritu. ■ Holding má podíly v charterovém leteckém dopravci Travel Service, vaerolinkách ČSA anebo hobbymarketech Uni Hobby. Je největším dovozcem vína a destilátů, provozuje retailovou síť Travel free, spravuje velký investiční fond. ■ Developerská divize Unimexu vybudovala bytové domy v Praze, Pardubicích, ve Zlíně anebo v Kroměříži. ■ Unimex Group sídlí v centru hlavního města Prahy na Václavském náměstí. ■ Zisk Unimexu v loňském roce činil téměř 660 milionů korun. ■ Je vášnivým golfistou, mezi vrcholnými českými byznysmeny patří ke golfové špičce. Kromě golfu hraje také fotbal, tenis a lyžuje. ■ Asi 460 milionů investoval do golfového hřiště ve Vysokém Újezdě u Prahy – Albatross Golf Resort, které bylo několikrát zvoleno nejlepším golfovým resortem roku. ■ Vlastnil akcie fotbalového klubu Slavia Praha. V roce 2016 je však prodal čínské společnosti CEFC, která nyní fotbalovou Slavii ovládá. ■ Kvůli údajným neshodám s Jaroslavem Tvrdíkem v dubnu 2016 rezignoval na post šéfa klubu Slavia Praha. ■ Miliardář má rád vážnou hudbu a výtvarné umění. |
LN Filozof a geolog Jiří Krupička napsal zajímavou knihu Flagelantská civilizace (1999), kde předestřel výklad, že se neustále viníme za všechno zlo světa, kajeme se a snažíme se těm druhým zavděčit... Je to tak? Cítíme jako ti „bílí muži“ vinu za hříchy z koloniálních dob?
Ano, myslím, že ten proces nesení si historické viny v sobě stále přežívá. Podívejte se na Ameriku, která se přes tento problém nedokázala přenést za 200 let. Bylo by však načase si říci, že lidské a životní neúspěchy již není možné omlouvat tím, co se stalo před tolika lety. Nejde to zkrátka činit donekonečna. Je třeba také vidět a ocenit přínos civilizace pro ty, kteří zažili i ty minulé hříchy.
LN Jak ale máme pomáhat? Tam, kde to neštěstí přímo je?
Jistě, jediný možný způsob je pomáhat tam. Máme k tomu všechny zdroje – včetně armády –, abychom vytvořili bezpečný koridor a prostor k tomu, aby lidé nemuseli prchat pryč. Můžeme tam postavit školy, nemocnice i další facilities (zařízení - pozn. red). Bude to stát rozhodně méně peněz nežli úplatky různým státům či skupinám za to, aby uprchlickou vlnu „zmírnily“. A navíc to budou finanční prostředky, které budou mnohem smysluplněji využity. Tím jsem si jist.
LN Migrační krize se vleče již pár let, ale její vyřešení není pořád na dohled. Proč? Měli bychom postupovat racionálněji?
Podívejte, evropské špičky toho zjevně nejsou schopny, bohužel, a je asi jedno, z jakého je to důvodu. Chtěl bych říci, že k tomuto „stěhování národů“ nedochází vinou těch, kteří přicházejí, ale vinou těch, kteří k tomu dali podnět – míním různá dobrodružství a války na Středním východě a v Afghánistánu. A teď nečinně přihlížejí tomu, co se děje! Hranice již v podstatě neexistují a pasové kontroly na letištích jsou vlastně přežitek a k smíchu...
LN Kdo za to nese vinu? Politici? Elity? Občané? Má snad někdo odpovědnost za mrtvé po útocích v Berlíně, Paříži, Bruselu, Londýně, Turku a jinde?
Jistěže ano. Někdo přece za to musí zodpovědnost nést. Jak za ty, kteří se topí v moři, tak za ty, kteří v Evropě obrazně řečeno létají vzduchem. Pro mě je to vedení Evropské unie a politická reprezentace velkých evropských států, která nepochopila vážnost situace a myslí si, že se hesel typu „Nebojíme se!“ anebo „Neporazí nás!“ někdo zalekne a dá pokoj.
LN Častou a férovou námitkou ovšem je, že nově příchozí jako falešní „uprchlíci“ útočili zatím jenom v jednotkách případů, kdežto za většinou islamistických útoků stojí lidé až ze druhé či třetí generace příchozích. Proč jsou takhle vykořenění a tak lehce radikalizovatelní?
Chybí jim podle mě pocit štěstí a příslušnosti k nějaké entitě, která by jejich pocitům dobře rozuměla. V jejich krvi totiž stále koluje něco z krve jejich předků i pozůstatků jejich původního způsobu života, ve kterém se cítili šťastni. Ani BMW, auto, které si před smrtí koupil ten největší zloduch z útoku v Barceloně, jim tento sen o jiném životě – ovšem pochopitelně s těmi skvělými výdobytky dnešního materiálního světa – nahradit nedokáže.
  |
LN Až tu ti lidé, kteří přišli v nové migrační vlně, budou žít po několik generací – bude to nějak lepší? Myslíte, že se více sblíží s evropským stylem života, s našimi kulturními vzorci?
Ano, ale naše děti, jejich děti a děti jejich dětí se toho nedožijí. O tom jsem přesvědčen.
LN Dotkl jste se již tématu štvavých imámů na evropské půdě. Jak zakročit proti šíření nenávistného wahhábismu či saláfistů? Zakazovat tyto „hate-preachers“, vykázat je pryč?
Jistě, tady nemají co dělat. Prevence nefunguje tak, jak by měla, proto je potřeba zásadně přitvrdit. Nic jiného nám, koneckonců, nezbývá. Jsme ve válce a státy EU by na to měly hodně rychle zareagovat. To se ale nestane, a pokud nějaký náznak řešení přijde, bude to řešení jako vždy polovičaté, to znamená k ničemu. To je realita.
LN Evidentně žijeme v nejlepší a nejbohatší době evropských dějin. Máme se rozdat potřebným, pomáhat jim? Je to v těch nejlepších tradicích židovsko-křesťanské kultury?
Ano, je to naše morální povinnost; pomáhat musíme a myslím si, že drtivá většina lidí pomáhat chce. Jenže tu pomoc si většina z nás představuje jinak než tak, jak se provádí dnes. Musí probíhat na místě, kde problém je; žádná jiná či další cesta není. Zájemci o azyl se musí vybírat tam a musí být na jednotlivých státech EU, koho ze zájemců o vystěhování si vyberou. Nařizování kvót je neživotný a nebezpečný nesmysl.
