Slovenský předvánoční trh má svůj bestseller. Po šesti tisících kusů knihy „Hedviga“ o případu Hedvigy Malinové se jen zaprášilo a už teď se dělá dotisk.
Je to proto, že se přepadení a zbití slovenské studentky maďarské národnosti stalo během minulých čtyřech let zásadní otázkou důvěry slovenské veřejnosti v policii, prokuraturu, soudy i právní stát. Z „banálního případu“ (slovy stále ještě generálního prokurátora Dobroslava Trnky) se stal lakmusový papír slovenské demokracie, jako o deset let předtím byl takovým ukazatelem nikdy neobjasněný případ únosu prezidentova syna Michala Kováče mladšího.
Studentku Hedvigu Malinovou před čtyřmi roky v Nitře, v místě s poetickým názvem „Březový hájek“, někdo surově zbil. To po několika letech ať už záměrně, nebo nezáměrně amatérsky vedeného vyšetřování s množstvím zásadních chyb připustila nakonec i slovenská policie. Byť na stole bylo i trestní stíhání Hedvigy za křivou výpověď. Už v roce 2007 prohlásil tehdejší policejní prezident Ján Packa, že Hedviga Malinová se stala sice obětí útoku, ale prý ne tak, jak ho popisuje. Tehdejší ministr vnitra Ján Kaliňák však tvrdil něco jiného: „Je nepochybné, že skutek se nestal.“
Pravda je taková, že zbití Hedvigy Malinové, které se stalo v době vyhrocených slovensko-maďarských vztahů, se nehodilo - zvlášť pokud by v něm byl protimaďarský motiv. Pak se stalo to nejhorší, co se mohlo stát. Případ se nedošetřil. A nic neřeší ani dobře míněná omluva současného místopředsedy vlády Rudolfa Chmela, který minulou středu řekl: „To, že jsme ji nechali mučit se více než čtyři roky, patří k velkým vykřičníkům. Proto bych se chtěl Hedvice Malinové Žákové za tato příkoří omluvit.“ Slovenský stát by se měl však omluvit všem Slovákům, kteří díky tomuto a dalším případům nemohou mít pocit, že žijí v právním státě. A to je sedm let po vstupu Slovenska do Unie smutné zjištění. A jaký vy máte pocit z Česka?
O autorovi| LUBOŠ PALATA Redaktor LN
