Kinského cesta za majetkem se ztížila

"Verdikt se zásadním způsobem promítne do dalšího rozhodování soudů v restitučních a obdobných sporech," řekl mluvčí soudu Michal Spáčil. "Nelze úspěšně usilovat o vrácení takového majetku v běžném občanskoprávním řízení žalobou o určení nebo vydání vlastnictví, protože nejsou splněny její zákonné předpoklady," dodal mluvčí.

Zatímco v řízeních podle restitučních zákonů museli lidé o zabavený majetek požádat v určité lhůtě, určovací žaloby či žaloby na vydání věci nejsou časově omezené. Restituční zákony navíc úzce specifikovaly okruh lidí, kteří se mohli o majetek ucházet. Při určovacích žalobách je na soudu, aby specifikoval, komu majetek patří, tedy například, že o něj původní majitel nikdy nepřišel.

Rozsah zmírňování majetkových křivd z minulosti je daný v restitučních předpisech, které nelze obcházet s ohledem na čas, který od dob před 25. únorem 1948 uplynul a na principy právní jistoty, upozornili ústavní soudci. "Majetek, který stát neumožnil vracet prostřednictvím restitučních zákonů, tedy nelze navracet jiným způsobem a nelze se úspěšně domáhat určení vlastnictví k němu nebo jeho vydání," shrnul Spáčil.

Ústavní soud podle něj vycházel z judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Zmírňování majetkových křivd z minulosti nebylo ústavněprávní ani mezinárodněprávní povinností státu, ale naplňováním mravního dluhu," řekl Spáčil. "Československo po roce 1989 ostatně k nápravě majetkových a ostatních křivd z minulosti přistoupilo v míře daleko nejširší ze všech států bývalého východního bloku," zdůraznil Spáčil. 

"Verdikt je lumpárna"
Poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, který působí na právnické fakultě brněnské Masarykovy univerzitě a zabýval se restituční kauzou Salmů, vnímá rozhodnutí Ústavního soudu jako průlomové. "Je to zásadní pro ty sporné záležitosti, kdy se někdo snažil restituční zákony obejít a původní majetek získat přes určovací žaloby," řekl. Netroufl si odhadnout, kolika zájemcům o vrácení majetku tak soud zhatil jejich šance na kladné vyřízení restitučních žádostí. "Těchto lidí nebude mnoho. Podobně jako Kinský žádají o vrácení velkých majetků," uvedl Koudelka.

Právník Felix Nevřela, který se zabývá mnoha restitučními kauzami považuje verdikt za "lumpárnu". Podle něj je rozhodnutí Ústavního soudu protizákonné. "Nevidím důvod, proč by se člověk neměl dožadovat vrácení majetku na základně platných zákonů. Zamítnutí určovacích žalob je porušením Listiny základních práv a svobod," řekl advokát. Předpokládá, že žadatelé o vydání majetku, jejichž šance by měl dnešní verdikt soudu zhatit, budou hledat pomoc u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Kinský podal u různých českých soudů 157 žalob na majetek v údajné hodnotě 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože údajně kolaborovali s nacisty. Kinského advokát Čapek ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich. Kinský nejprve pět sporů pravomocně vyhrál.

Zveřejnění informace o výhrách, kterých Kinský dosáhl vesměs u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, vyvolalo nevoli v řadách politiků. Obávali se, že verdikty zpochybní Benešovy dekrety. Od té doby Kinský už jen prohrává.

Nejvyšší soud již dříve zamítl dovolání Kinského ve třech případech - ve sporu o palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí, ve sporu s firmou MTT Company o zámeček a další budovy a pozemky v rekreačním areálu v Rynarticích na Děčínsku i ve sporu se společností Lesy ČR o 32 hektarů lesa na Rakovnicku.