"Máme podezření, že to je zřejmě používaným tuhým palivem v lokálních topeništích, respektive rodinných domech," uvedl.
Na rostoucí hodnoty arzenu se podle primátora přišlo díky monitoringu starých ekologických zátěží a polétavého prachu. Na území města se totiž nachází rozlehlý areál bývalých hutí, kde je spousta trosek bývalých provozů. Proto se zde měří škodliviny více než v jiných oblastech kraje.
Město nyní rovněž získalo šestimilionovou dotaci na vypracování analýzy k odstranění starých průmyslových zátěží v bývalé huti Koněv. "Budou se dělat nějaké vrty a bude se zkoumat, kde jsou jaké zátěže, jak jsou velké, jestli jsou nebezpečné," nastínil primátor. Analýza je nutným předpokladem pro revitalizaci areálu bývalých hutí, s níž město počítá.
Průmyslový areál, dříve nazývaný Vojtěšská huť, vznikl v roce 1854, kdy se začaly stavět první tavicí pece belgického typu. Od roku 1860 procházel velkým stavebním rozvojem, který pokračoval až do druhé světové války. Po válce se Vojtěšská huť stala spolu s Poldinou hutí a dalšími závody součástí SONP (Spojené ocelárny, národní podnik) a byla přejmenována na huť Koněv. V 60. letech vznikl program SONP na výrobu ušlechtilých ocelí, huť Koněv měla být postupně zlikvidována. Demolice vysokopecních provozů se uskutečnily v polovině 70. let.
"On si někdo představí, že v hutnickém podniku jsou jenom hutě, a tedy zátěže těžkými kovy, které vznikají při ocelářské výrobě. Ale tam se třeba kalilo a kalicí lázně už mohou být s kyanidy. Byla tam koksovna, kde mohou být fenoly a dehet a podobné věci - čili ta zátěž je velmi rozdílná, někde je místně soustředěná, nechá se vyřešit celkem jednoduše, někde je to naopak velmi plošná záležitost," shrnul Jiránek.
