Klaus jede do Bruselu na jednání o Libyi. Vojenský zásah neprosazuje

"Co se týče případných úvah o krocích, které by měly být, tak my jsme jednoznačně zastánci toho, že by se tak mělo dít pouze se souhlasem Rady bezpečnosti OSN," podotkl premiér.

Čtěte také Klaus se postavil proti Havlovi: Vojenský zásah v Libyi odmítám

Nečas uvedl, že diskuse na pátečním evropském summitu se nebude týkat jen Libye, ale celé severní Afriky. V souvislosti s Libyí připomněl, že EU už 21. února odsoudila násilí a žádala jeho okamžité ukončení. "Na evropské úrovni jsme podpořili přípravu sankcí," řekl Nečas. Praha si je podle něj vědoma dopadů libyjské krize například z hlediska energetické bezpečnosti a nárůstu cen ropy.

Úkol pro ministry zahraničí
Ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že jednání a závěry pátečního summitu budou připravovat ministři zahraničí EU, kteří se sejdou už ve čtvrtek.

"Cílem je mít několik srozumitelných politik a kroků, které EU podnikne ve vztahu k situaci v regionu. Zvažované návrhy a varianty směřují především do humanitární oblasti, oblasti ekonomické a podpory transformace," sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Mezinárodní společenství by podle české diplomacie mělo jednat koordinovaně, proto budou ve čtvrtek o tématu jednat i ministři zahraničí členských zemí NATO v Bruselu. Páteční summit pak vezme v potaz i jejich diskusi, dodal Kolář.

Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg už dříve uvedl, že vojenská intervence by nyní v Libyi vše pokazila. Naopak Klausův předchůdce Václav Havel míní, že v případě pokračování občanské války v Libyi bude nutný vojenský zásah západních zemí. Více čtěte zde.

Vláda v pozici konstatuje, že už koncem února žádala okamžité zastavení represí a použití síly proti demonstrantům a odsoudila násilí. Vyzvala také libyjský režim, aby zahájil politický dialog a respektoval lidská práva. Česko rovněž podpořilo sankce EU vůči Libyi.

Povstalce požadující odchod Kaddáfího se oficiální místa snaží potlačit násilím, libyjská letadla v úterý pokračovala v útocích na povstalecké pozice.

Zmrazení financí a zbrojní embarga
Evropská unie už následovala rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a vůči libyjskému režimu rovněž přijala sankce. Ty zahrnují zbrojní embargo, zákaz cest do zemí EU a zmrazení finančních prostředků některých libyjských činitelů. Británie a Francie v současné době navíc připravují návrh rezoluce o bezletové zóně nad Libyí, který musí projednat a schválit Rada bezpečnosti OSN.  Summit EU k situaci v severoafrické zemi by se mohl zabývat mimo jiné humanitární pomocí uprchlíkům.