Řekl to klimatolog a náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz s tím, že změny souvisejí s oteplováním planety. Počasí posledních let je prý ale pro střední Evropu normální a lidé si musejí na častější povodně zvyknout.
Srážek nepřibývá
"Srážkové úhrny v ročním srovnání se nemění. Mění se ale rozložení srážek během roku," uvedl Tolasz. Stále více srážek prý spadne během letních měsíců. Letní deště jsou také prudší, kdy za pár dní spadne více vody než dřív. "Průměrná proměnlivost srážek je v létě o 30 až 40 procent vyšší a v zimě zase zhruba o těch 30 procent nižší," dodal klimatolog Jan Pretel.
Podle Tolasze je nicméně počasí posledních let pro střední Evropu normální. Například před 40 lety prý bylo počasí spíše sušší a nyní se vrací k normálu.
DEŠTĚ NEUSTÁVAJÍ, VÍCE ČTĚTE ZDE |
Změny prý souvisejí s globálním oteplováním, kvůli vyšším teplotám se odpařuje víc vody a víc také prší. Zatímco v 80. letech se tak na českém území povodně skoro nevyskytovaly, zhruba od poloviny 90. let se voda rozlévá z koryt téměř každoročně. "Krajina zadržuje méně vody," upozornil také klimatolog.
Roste totiž podíl zastavěných ploch, podle ekologů vede k rychlejšímu odtoku vody také rozorávání mezí, umělé narovnávání koryt řek a hlavně přeměna lužních lesů a mokřadů kolem řek v ornou půdu.
Povodňové nebezpečí
Ačkoliv se meteorologové snaží předpovědi neustále zpřesňovat a od letoška ČHMÚ zkvalitnil díky novému superpočítači hlavně předpovědi extrémních jevů, není zatím v jejich silách přesně určit, kde hrozí bouřka nebo dokonce záplavy. Počasí na jeden den dopředu se dá předpovědět s přesností na 93 procent, úspěšnost však výrazně klesá, pokud se v počasí objeví extrémní jevy.
Červenec je v Česku nejdeštivější měsíc, po třídenním dešti hlásí nejvyšší povodňový stupeň několik toků v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Zde a v Olomouckém kraji bude podle ČHMÚ trvat povodňové nebezpečí až do soboty. Mírné povodně přitom Česko potrápily už v lednu.
