Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

Knihy v rytmu Mondriana

Česko

DESIGN

Odkazy na motivy obrazů Pieta Mondriana se po desetiletí objevují na mnoha místech: od architektury až po užitý design. Architekt Vladimír Ambroz použil jeho typický geometrický vzor na pojízdnou knihovnu.

Vděčné téma „Univerzální motiv z Mondriana jako zakladatele neoplasticismu využil vlastně už Le Corbusier při stavbě bytových domů,“ vysvětluje Vladimír Ambroz. „Je to vděčné téma a myslím, že nejen já, ale i architekti obecně ho vnímají velmi pozitivně.“ Nadčasový motiv rastru a hru barevných ploch využil architekt Ambroz při návrhu knihovny, které dal jméno Moving Mondrian.

„Obrazy Mondriana jsem obdivoval shodně jako Maleviče, jsou vysloveně pionýrské,“ vysvětluje architekt. „V nábytku se tato témata objevují opakovaně, prvním byl architekt Gerrit Rietveld se svým slavným křeslem RED BLUE. To bylo někdy kolem roku 1918,“ dodává. Podle architekta Ambroze jsou dnešní interiéry příliš statické. Tvrdí, že vlna minimalismu přinesla hranaté kusy nábytku, „jsou to téměř bedny,“ nebojí se říct. „Taková situace vyloženě vybízí k narušení obytného prostoru volným pojízdným prvkem, a právě proto jsem navrhl knihovnu Moving Mondrian. Motiv nahodilosti vždy působí osvěžujícím dojmem.“

Pojízdná knihovna je vymyšlena tak, aby se jednotlivé barevné plochy daly posouvat po rastru knihovny. Ve spodní části jsou ještě přesouvatelné černé zásuvky, takže vzhled knihovny lze variabilně měnit. Celá knihovna je usazena na pevných kolečkách s gumovým povrchem, což i při značném zatížení zaručuje možnost pohybu.

Knihovna jako solitér Knihovnu, kterou architekt Vladimír Ambroz právě veze ukázat na slavný pařížský veletrh Maison Object, už viděli návštěvníci obdobných veletrhů v Miláně, Londýně a Praze.

„Reakce jsou vesměs pozitivní,“ říká Vladimír Ambroz. „Knihovnu, kterou prodáváme za necelých 120 000 korun, vyrábíme v limitované číslované sérii s certifikátem. Majitel tak získává unikát, protože knihovny jsou vyráběny s velkým podílem ruční práce.“

Autor: