Blatný připustil rozvolnění nejtvrdších opatření po 21. březnu. Ale jen pokud se situace zlepší |
Harmonogram rozvolňování opatření zohledňuje hodnotu reprodukčního čísla, počty pozitivně testovaných, regionálnost i proočkovanost populace. Scénáře jsou nazvány „Když to půjde dobře“, „Když to půjde hůř“ a „Vládní fiasko“.
V optimistickém scénáři by už od 29. března nebyl potřeba nouzový stav, využit by byl stav pandemické pohotovosti v závislosti na nedávno schválený pandemický zákon. Scénář nepočítá s omezením volného pohybu osob mezi okresy či kraji. Ve zhruba třítýdenních intervalech by se postupně uvolňovala opatření, například 10. května by už podle návrhu byly za režimových opatření otevřeny celý maloobchod a služby, restaurace by mohly mít otevřené zahrádky a uvnitř zaplnit až polovinu kapacity, a to do 22:00.
Babiš s rozvolněním ani po třech týdnech nepočítá. Další plány nesdělil, prý nechce dávat nějaké predikce |
Prostřední scénář počítá s nouzovým stavem do 19. dubna, v první fázi by byl ještě částečně omezen volný pohyb osob na kraje, v případě rekreace na okresy. Otevřeny by do poloviny dubna byly vybrané maloobchody a služby, školy by pokračovaly v distanční výuce a restaurace ve výdeji pokrmů okénkem. Postupně by se jednotlivé oblasti rozvolňovaly.
Při nejrizikovějším scénáři by nouzový stav trval do května, výraznější rozvolnění by přišlo až před létem. Podobný režim jako 10. května v případě optimistického vývoje by při nejhorším scénáři částečně nastal až koncem června.
Konkrétní parametry, na kterých by jednotlivé scénáře měly záviset, chce opoziční expertní Anticovid tým v pondělí konzultovat i s bývalým členem pracovní skupiny ministra zdravotnictví a děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislavem Maďarem nebo bývalým národním koordinátorem testování a ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny LF UPOL Mariánem Hajdúchem.