Dlouho jsem si myslela, že mužům je úplně jedno, jak se žena obléká. Omyl! Muži moc dobře vědí, co je trendy a co se jim na ženách líbí. Ale pozor: jsou to dvě zcela rozdílné věci. Přestože mají povědomí o tom, co se objevuje na stránkách módních časopisů pro ženy, většinou to neznamená, že právě to chtějí vidět na své partnerce. Troufnu si tvrdit, že se oblékám originálně. Alespoň někdy. A myslela jsem si, že to dovedou ocenit i muži – než jsem to otestovala.
Originální... a asexuální Se svým přítelem jsem v té době chodila teprve krátce. Náhodou jsme se potkali ve městě a já se k němu radostně vrhla. Až po chvíli jsem si všimla jeho zkoumavého pohledu. Ten den se mi můj outfit obzvlášť povedl. Oblékla jsem si tmavou šifonovou tuniku s květinovým vzorem, dlouhou až ke kolenům, úzké černé kalhoty, červený pásek a červené žabky. Cítila jsem se trendy, sebevědomě a velmi originálně. Proč mi tedy oděv nepochválil? Záhadu jsme rozluštili o několik týdnů později, když jsme se podívali na dno pátého žejdlíku piva. Zapomněla jsem, že nesedím v hospodě s kamarádkou, a začala s přítelem rozebírat módu.
„Baví mě originální móda. Třeba tu tuniku, ve které jsi mě viděl, ráda nosím,“ začala jsem konverzaci. „Jóóó, ty myslíš tu japonskou variaci? To byl docela úlet, ne? Ani mě nenapadlo, že by se podobný úbor mohl nosit na veřejnosti!“ A bylo to. Jeho názor mě dost překvapil. Nešlo se neptat dál: „A co se ti líbí, když mám na sobě?“ Jenže na tuhle otázku jsem už nedoslala žádnou uspokojivou a jasnou odpověď. Nezbylo mi než si přítele (a i další mužské exempláře) otestovat na vlastní kůži.
Ženy si obvykle myslí, že mužům se nejvíce zavděčí, obléknouli se vyzývavě. Každá chce vypadat jako žena vamp nebo femme fatale. Pod tyto termíny ale většinou spadá velmi neoriginální typ outfitu: krátké sukýnky, tílka s hlubokými výstřihy, která jasně odhalují velikost podprsenky. Nejsem žádná sexy diva a v takovém oblečení se necítím ve své kůži, ale v rámci testování jsem si na sebe něco podobného navlékla: černé úzké šaty nad kolena, černé punčocháče a lodičky. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a vyrazila s přítelem na večeři. Můj model se mu očividně zamlouval – a líbil se i většině mužského osazenstva restaurace, což už se zase moc nelíbilo příteli... Na příští rande jsem se oblékla přirozeně. Úzké džíny a upnuté tmavé tričko se spadlým ramenem jsem doplnila vysokými jezdeckými kozačkami bez podpatku. Kompliment, že mi to sluší, jsem slyšela ještě dřív, než jsem se fikanými otázkami dobrala k pozitivnímu vyjádření o svém stylu oblékání. A reakce okolí? Prakticky žádné, nebo rozhodně ne tak okázalé, jako když jsem byla za ženu vamp. Líbila jsem se jen těm mužům, kteří by se s trochou dobré vůle líbili i mně. Neotáčel se po mně každý muž, který mě míjel, a to mi bylo mnohem sympatičtější.
Otrokyně trendů „Kamarádka Markéta si v poslední době oblíbila kalhoty, které jsou podle jejích slov in. Ale je to tak odporný kus oblečení, že kdykoli ji v nich vidím, nejraději bych dělal, že ji neznám,“ svěřil se mi kamarád Ondřej. Chápavě jsem přikyvovala, dokud mi ten módní paskvil nezačal popisovat.
„Vypadají jako tepláky, jen mají rozkrok až u kolen. Fakt!“ Pomalu mi začal tuhnout úsměv na rtech. Podobné trendy kalhoty tureckého střihu mám totiž ve skříni i já – a dokonce ve dvou barevných provedeních. Nosím je ráda a často, protože si v nich připadám stylově, trendy, rozpustile a ležérně. A jak mě v nich vidí Ondřej a ostatní muži? „V těch beztvarých kalhotách vypadá každá jak blázen. A proč máte ten rozkrok u kolen? To je tak asexuální,“ nebere si servítky s posledním výstřelkem módy.
Pryč s balonovou sukní!
Otrokyně trendů muže zkrátka nebaví. Absolutně nechápou, co nám připadá pěkného na balonových sukních, barevných punčocháčích a tureckých kalhotách.
Manažer Jan, velký módní fanda, mi k tomu řekl: „Problém je v tom, že ženy slepě kopírují to, co vidí na stránkách časopisů. Jenže by měly myslet hlavně na to, co jim opravdu sluší. Turecké kalhoty přece nebudou malé ženě slušet tak jako dvoumetrové anorektické modelce.“ Howgh.
Díky Janovi jsem začala pochybovat o informacích, které se ke mně dostávají z ženských módních časopisů. Proč vlastně čtu každé číslo Elle, Cosmopolitanu a Stylu? Chci se líbit, tak zní moje odpověď a vsadím své módní trendy boty na klínku, že podobně odpoví i většina jiných žen. Jenomže komu, když na muže to očividně nefunguje? Ano, je to tak: chceme se líbit sobě! A co víc: kamarádkám, kolegyním i neznámým ŽENÁM. Chceme vytřít zrak sokyním.
Mužům se žena buď líbí, nebo nelíbí. Neocení infantilní obrázky na tričkách, barevné punčocháče, špičaté kozačky, turecké kalhoty a cokoli balonového. Naopak padnoucí džíny a upnutá trička zaberou vždycky.
Je to vlastně tak jednoduché! Ale mám takový pocit, že mi to nezabrání v tom, abych vyrazila do ulic ve svých oblíbených tureckých kalhotách. Chlapi ať si kroutí hlavou, hlavně že mě pochválí kolegyně!
***
Problém je v tom, že ženy slepě kopírují trendy, místo aby myslely na to, co jim opravdu sluší. Manažer Jan
