PRAHA Po šestnáct let se věnoval výhradně rodině a golfu. Na kurty ho totiž nepustily bolesti zad, kvůli nimž v roce 1994 ukončil aktivní kariéru. Na pobíhání po kurtu musel Ivan Lendl zapomenout.
Až do začátku letošního roku, kdy se pro historicky nejlepšího českého tenistu mnohé změnilo. Už ho netrápí zdravotní problémy a tak ohlásil: „Vracím se!“ Už dnes se představí na exhibici v Atlantic City, kde si zahraje se svým někdejším úhlavním rivalem Matsem Wilanderem. „A to jsme si všichni mysleli, že už nikdy nevezme raketu do ruky,“ přiznal překvapení bývalý tenista Pavel Složil.
Proč se Lendl znovu rozhodl vyrazit na kurty, navíc před diváky, když to tak dlouho odmítal?
Stopy toho, že osminásobný grandslomový vítěz a legenda 80. let, ve svých padesáti letech pomalu mění názor, lze najít i v jeho nedávné návštěvě u Složila.
„Zastavil se u mě Ivan, když jel s dcerou na golfový turnaj. Udělal mi obrovskou radost, protože si se mnou chtěl zahrát tenis. Brzy se kolem nás nakupili diváci, strávili jsme na kurtu asi hodinku,“ vyprávěl někdejší deblový specialista.
„Vím stoprocentně, že ho přestaly bolet záda. Po své dlouhé kariéře si odpočinul a tenis mu začal jednoduše chybět, tak se rozhodl pro návrat,“ vysvětlil Petr Korda, vítěz Australian Open 1998.
Také pobývá v zámoří a se svým kamarádem Lendlem se vídá pravidelně. Navíc je koučem daviscupového reprezentanta Radka Štěpánka, kterému Lendl občas dělal tréninkového sparing partnera.
Nechtěl ze sebe dělat šaška „Ale teď je to jiné. Je skvělé vidět Ivana zpátky na kurtu plného zanícení. Zase má tu chuť, která byla pro jeho generaci samozřejmostí a té dnešní většinou chybí. Zase vidíte, jak ho hra pohltí, jak se tenisem baví. Fanoušci se mají na co těšit,“ popisoval Korda.
Jeho slova potvrdil i Tomáš Šmíd, který spolu s Lendlem zařídil v roce 1980 československé vítězství v Davisově poháru. „Ivan měl tenis vždycky strašně rád. Ta záda ho musela limitovat. Když vás něco bolí, tak nechcete na place dělat šaška. Mluvím z vlastní zkušenosti,“ řekl Šmíd, který před měsícem podstoupil operaci kyčle.
Lendl, který s Českou sportovní jedná i o podzimní exhibici v Česku, byl zabiják se strojově přesnými a tvrdými údery. Ne nadarmo se mu říká „Otec moderního tenisu“. Svým silovým pojetím hry předznamenal příchod toho, co dnes předvádí většina top hráčů.
Bude stejný i na exhibicích?
„Pochybuju, že se změní. I při tréninku to rval tak, že protihráč musel uskakovat. Asi těžko začne na stará kolena hrát styl servis-volej,“ přemítal Šmíd. „Mně přece jen přišlo, že teď chodí trochu častěji na síť,“ všimnul si však Složil.
Buď jak buď, jisté je jen jedno - Lendl nenechal svůj návrat náhodě a celé měsíce před svým prvním představením dřel. „Ani se nedivím. Vždycky byl dost ctižádostivý a když si něco vzal do hlavy, šel do toho naplno a neuhnul. Nikdy ze sebe nehodlal dělat vola,“ podotknul Šmíd.
Ivan byl sympaťák a srandista Přesně tak si Lendlovo vystupování vybaví i většina pamětníků. Kamenná tvář, soustředěnost a žádná známka po emocích. Přezdívali mu Ivan „Hrozný“. A to není dobrý předpoklad pro exhibiční turnaje, které jsou hlavně o humoru.
„Být soupeřem, raději bych si pořád dával pozor, aby mi neustřelil hlavu. Soutěživost z něj určitě nevymizela,“ smál se Korda. Složil však fanoušky uklidnil: „Ivan byl vždycky srandista. Třeba ho teď fanoušci poznají také z téhle strany, z jaké jsme ho znali my.“
