* LN Jak jste přišel na to udělat si byznys z chovu pštrosů?
Byla to náhoda. Kamarád potřeboval jít někam na praxi. Říkal mi, že byl na pštrosí farmě, ale že ho tam nechtějí přijmout. Poprosil jsem ho, aby mě tam vzal, že se chci na pštrosy aspoň podívat. Hned se mi to tehdy zalíbilo. Vlastním padesát hektarů a to vás normálně neuživí. Tak jsem přemýšlel, co na ty pozemky dát, aby to bylo ekonomické. Rozhodl jsem se pro pštrosy, ale to jsem ještě nevěděl, jaké problémy s tím budou.
* LN Jaké problémy přišly?
Když jsem si vychoval jateční zvířata, nebylo je kde porazit. Po dvou letech jsem se proto rozhodl, že postavíme jatka. Chvíli jsme prodávali, ale pak velcí zákazníci z Evropy přešli na africké maso. Najednou nebyl odbyt. Museli jsem otevřít dva obchody a začali nabízet pštrosí maso obchodním řetězcům. Prodáváme také do restaurací. Máme zákazníky v Praze, v severních Čechách i v Německu. Takže jednou za týden si dám takovou okružní cestu a maso jim rozvezu. Naštěstí fungují farmářské trhy a tam také prodáváme.
* LN Maso z Afriky je asi levnější?
Vůbec ne, ale africké maso má svoje jméno: africký pštros, africké maso. Navíc je tam garance kvality a pravidelných dodávek. Já jsem ale také zákazníkům nikdy neřekl, že maso nemám, a nikdy jsem jim neprodal tuhé maso, protože porážíme jen mladé kusy.
* LN Kolik zvířat zpracujete?
Týdně prodáme 20 až 25 kusů a větší poptávku ani nehledáme. Jsme omezeni dodávkou zvířat. Zpočátku jsme poráželi dva tisíce kusů ročně, jezdili jsme pro ně až do Chorvatska. Ale museli jsme najmout spoustu zaměstnanců a nakonec se to nevyplatilo. Teď porážím s manželkou a jedním zaměstnancem přibližně tisíc pštrosů ročně.
* LN Ta jatka jsou jediná v republice. Proč jsou pro vás důležitá?
Je potřeba mít celý řetězec až k zákazníkovi. Když tam máte nějakého prostředníka, tak vás prostě okrade. Já jsem stavěl jatka vyloženě pro pštrosy. Nejde přitom jen o zařízení jatek, ale také o to, že to normální řezník pořádně neumí, protože se s tím příliš často nesetká. Teď mám svého řezníka.
* LN Co se kromě masa dá z pštrosa použít? Prodáváte třeba pštrosí peří?
Peří je odpad. Z vnitřností se používá srdce, játra, žaludek. Tuk se zužitkovává na léky a doplňky stravy. Kůže byla dřív zlatý důl, používala se na luxusní oděvní doplňky. Nyní v době krize abyste to pomalu někomu nutil.
* LN Kolik stojí kilo pštrosího masa?
Kilogram steaku se prodá za 320 korun, velký filet za 450 korun kilo. To je cena za odblaněné, vakuově zabalené maso.
* LN Prodáváte také vejce?
Nevyplatí se to. Vejce se prodává za 300 korun, ale kuře pštrosa prodáte i za tři tisíce.
* LN Čím pštrosy krmíte?
Kupují se speciální granule pro pštrosy. Dělá se to třeba na Moravě nebo v Lounech. Dávám jim řezanou vojtěšku, oves, kupuji sóju.
* LN Napadli vás někdy?
Kopli mě už mnohokrát. Kopou do vás i pak na zemi. Pštros se ale dá chytit za křídla a za ocas. Pak začnou mít strach a zvládnete je. Zvyknete si. Já jsem se bál, i když jsem v roce 2001 kupoval první, asi metr vysoké. Teď už se nebojím ani dospělého zvířete. Mimochodem, pštrosi dokážou rozkopat i ohradu.
