Proto chce s politiky dále jednat. Řekla to v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v ČT.
Státní maturity má vláda Jana Fischera ve svém programovém prohlášení, se kterým získala důvěru sněmovny. ODS a ČSSD se ale v zápětí nechaly slyšet, že podpoří odklad maturit. V pátek se chystá demonstrace studentů, kteří se spuštěním státních zkoušek nesouhlasí. Řadě z nich bude v době předčasných voleb na podzim osmnáct let a strany podle všeho bojují o jejich hlasy.
Předseda Asociace ředitelů gymnázií a ředitel gymnázia v Ústí nad Labem Alfréd Dytrt chápe, že odložení by potěšilo studenty. Podle něj by ale rozladilo by učitele a snížilo jejich motivaci se na dalším případném kole zavádění státních maturit podílet.
Druhý odklad by mohl být smrtelný
Maturity už jednou odloženy byly, podle bývalého ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) by další odklad byl pro celý projekt smrtelný. Kopicová také uvedla, že před několika dny podepsala vyhlášku, která je pro konání státních maturit nutná. Čeká se jen na její zařazení do sbírky.
Spoluorganizátorovi protestu proti státním maturitám na sociální síti Facebook Filipu Víchovi, kterému se s dalšími studenty podařilo zorganizovat na 50.000 středoškoláků, kteří takovou podobu zkoušky nechtějí, nejvíc vadí, že se otázka státních maturit začala politizovat.
Kritizoval, že studenti nemají seznamy povinné četby a že maturitní testy neřeší ani požadavky vysokých škol. Podle Dytrta studenti, kteří chtějí informace o státních maturitách získat, je najdou, a to včetně seznamů četby.
Podle Lišky také, zákon neumožňuje vysokým školám nařídit, aby výsledek státních maturit akceptovaly jako pevnou součást přijímaček. Mohlo by se to stát leda postupně tím, že by byly zpracovány kvalitně, soudí. Řekl, že na podzim by měly projít státní maturity druhou generální zkouškou, takže až příští vláda bude moci konstatovat, zda mají být spuštěny.
Studenti: Těžší testy, jen ať jsou součástí přijímaček
Státní maturity, u nichž by si studenti mohli vybrat ze dvou obtížností, měly původně začít už v roce 2008, kvůli nespokojenosti studentů a celkové nepřipravenosti byly odloženy o dva roky. Podle průzkumu agentury STEM/MARK zveřejněného v Otázkách by většina studentů zvolila vyšší úroveň testu, pokud by byl výsledek státní maturity součástí přijímacího řízení. Vyšší úroveň testu u některého z předmětu by zvolily až dvě třetiny studentů, 33 procent odpovědělo určitě ano, 31 procent spíše ano, 18 procent určitě či spíše ne a 18 procent neví.
Šetření mezi 315 řediteli středních škol a více než 2000 učiteli zjišťovalo názor na kvalitu testů připravovaných střediskem CERMAT. Čtyřicet procent ředitelů SŠ považuje testy za výborné až kvalitní, dobré jsou podle více než poloviny ředitelů. U učitelů je to podobné, jen 18 procent učitelů považuje úroveň testů ke státním maturitám za dostatečnou až nedostatečnou.
Zajištění jednotné zkoušky by mělo přijít na 480 milionů korun a potom 165 milionů každý rok na provoz. V prvním roce by se státních maturit mělo zúčastnit přibližně 95.000 studentů z asi 1300 škol.
