Osud památek – Církev shání peníze na obnovu unikátu už šest let
BRNO Otevření největší tuzemské kostnice se znovu odkládá. A zřejmě rovnou o několik let. Prostory s desítkami tisíc kosterních ostatků, které leží v podzemí kostela svatého Jakuba v Brně, stále nedostanou důstojnou podobu.
Církev se dozvěděla, že nedostane prostředky z takzvaných norských fondů, určených v Evropské unii na podporu kultury a památek. Právě z nich chtěla větší část nutných oprav podzemí kostela svatého Jakuba v Brně zaplatit. Čekala na ně více než rok – a jak se ukázalo, marně.
„Ta informace je velice čerstvá. Nedostali jsme prý patřičnou podporu, začínáme hledat další cesty,“ potvrdil včera LN svatojakubský děkan Václav Slouk. Bez evropského příspěvku nemají možnost čerpat ani bezmála čtyři miliony korun, které jim poskytla radnice. Zbývajících asi osm milionů by totiž nezajistili, a nesplnili by tak podmínky, za nichž dotaci dostali.
Znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda považuje zprávu o dalším odkladu za velice špatnou. „Je jasné, že do unikátu, kterým kostnice je i ve středoevropském měřítku, se lidé podívají až za několik let,“ odhaduje.
Podotkl, že město se sice pokusilo kostnici zahrnout i do dalších evropských projektů.
„I kdyby ale uspělo, stavba může začít nejdříve za rok či dva,“ dodal.
Původní plány přitom počítaly s tím, že kostnice se otevře letos nebo příští rok.
Náměstkyně brněnského primátora Barbora Javorová tvrdí, že zpřístupnění kostnice má podporu města, pro které by mohla být stejným lákadlem pro turisty jako hrad Špilberk či vila Tugendhat. „Ty zbývající peníze teď ale nikde nemáme. Musíme začít jednat, ale spíš by nutné úpravy měly stát na zdrojích odjinud,“ poznamenala.
Kostnice má dva majitele: Její menší opravená část leží pod plochou Jakubského náměstí a patří brněnskému magistrátu. Vstupuje se do ní ale pouhým poklopem v podlaze a sama o sobě je příliš malá. Mnohem větší prostor zabírají mohutné síně pod kostelem, které jsou až po vrch zaplněné kosterními ostatky pocházejícími zřejmě ze svatojakubského hřbitova rušeného po roce 1784. Ty ale patří církvi, a ta na úpravu prostor, přeskládání kostí a vytvoření nového vstupu ze zadní části chrámu nemá prostředky.
Při zpřístupňování kostnice se radnice neobejde bez fary a fara bez radnice. Městská opravená část se nemůže otevřít také kvůli rozhodnutí památkářů – ti nekompromisně říkají, že do kostnice není možný jiný regulární vstup než ze zadní části kostela, a to z kotelny v jedné z bývalých krypt. Z té by se do kostnice musel prorazit nový vchod a chrám by musel dostat nové vytápění.
Odborníci na cestovní ruch se domnívají, že by kostnice mohla jako jedna z mála turistických atrakcí v Brně na svůj provoz vydělávat. Jenomže církev opakovaně nechtěla přistoupit na případnou půjčku. „To zavazuje na dlouhou dobu dopředu. Věříme, že o kostnici bude zájem, ale nemůžeme říci, kolik a jak její provoz vydělá. Zpřístupnění kostnice by kostelu mělo pomoci, ne ubrat peníze, které zoufale potřebujeme vložit do úprav jeho dalších částí,“ vysvětluje obavy děkan Slouk.
Tahanice kolem svatojakubské kostnice se vlečou od roku 2001, kdy do té doby neznámé prostory objevili náhodou dělníci, kteří opravovali Jakubské náměstí. Podporu jejímu zpřístupnění slibovali všichni brněnští politici.
Při otevírání kostnice se radnice neobejde bez fary a fara bez radnice
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
