Čertova hora nabídla světu konečně vlídnou tvář a k tomu stačila přibalit prvotřídní senzaci. Po čtyřech čtvrtých místech ve Světovém poháru Roman Koudelka včera dolétl na harrachovském mamutu konečně poprvé v životě na stupně vítězů.
HARRACHOV Jako by 21letého Romana Koudelku polil mamutí můstek živou vodou. Už v sobotu ovládl kvalifikaci dosud druhým nejdelším skokem života, 200,5 metru dlouhým. V neděli pak doplachtil nejprve k 208,5 metru a ve finálovém kole pak rozparádil tribuny úchvatným letem na 211 metrů.
Čímž jako jediný ve druhém kole přistál za dvousetmetrovou hranicí.
„Vůbec vlastně ani nevím, co se se mnou v Harrachově dělo,“ vykládal rozesmátý skokan. „O ničem jsem nepřemýšlel, vše jsem dělal automaticky a najednou to letělo.“
Koudelkův osobní trenér Luboš Plecháč se také tetelil blahem: „Je to fakt krásný. Koudy se ohromně zlepšil v letové fázi, ale hlavně – začal si konečně věřit. Těch 211 metrů bylo fakt nádherných, udělal všechno perfektně.“ Podle reprezentačního kouče Davida Jiroutka bylo nesmírně důležité, že Koudelka v neděli vynechal zkušební kolo. „Ráno tím jednak pošetřil síly, a navíc se udržel v potřebné koncentraci. A také možná i proto se na závod ještě více těšil.“
Kouč také přiznal, že před lety v Harrachově vnímal Koudelkovo zlepšení už na Turné, odkud si odvezl dvě umístění v první dvacítce. Nicméně v průnik mezi nejlepších deset v Krkonoších příliš reálně nevěřil. „Když jsem ho ale v tom posledním úžasném letu viděl někde nad 160 metry, jak plachtí naprosto napnutý, tak... On sice měří snad jen 170 centimetrů, ale najednou jako by měl mnohem víc. Ohromně jsem ten jeho výkon prožíval a jsem naprosto nadšený.“ Kromě Koudelky nevídaný víkend českých skokanů včera podepsal 10. místem Borek Sedlák a v sobotu 11. příčkou Jan Matura. Skončil jediný post právě za Koudelkou, jenž zrovna chytal potřebnou víru ve svůj um.
Mimochodem, Matura, o němž začátkem prosince LN informovaly, že celý rok skáče jako nezaměstnaný, neboť se Dukle Liberec jevil neperspektivní, se už zase raduje z práce...
„Od 1. ledna mě v Dukle znovu přijali, takže konečně můžu být klidnější. Na kontě už totiž nebudu mít nepříjemnou nulu,“ těšil se.
V českém táboře přes zmíněnou euforii vládl místy i smutek. Krize se stále drží dosud nejlepšího letce Antonína Hájka. Muže z plakátu, vábícího na světový šampionát v letech do Harrachova v roce 2014.
„Bylo to špatný,“ hlesl poté, co ani v jednom závodě nepostoupil do finále. „Cítil jsem se tvrdý, trochu nervózní. Nemám formu, což mě tady doma mrzí dvojnásob. Přitom vím, co mám dělat. Druhou věcí ale je, přenést tyto věci na můstek. Mně snad už nezbude nic jiného než se jít do kostela pomodlit.“ Janda už je na risk starý Na body si alespoň v sobotu sáhl i Jakub Janda, jemuž tradičně výraz lety na lyžích nezní ani trochu libozvučně.
„Druhý skok se mi první den povedl, bohužel jsem ale chytil špatné podmínky,“ povzdechl si. „Na lety jsem si radši vzal lyže o pět centimetrů kratší, které se na mamutu chovají klidněji. Už jsem dost starej na to, abych tu riskoval...“
Pořadí na předních místech i tentokrát ovlivňovala kromě délek skoků i složitá matematika. Šampion z olympijského Vancouveru Ammann třeba krutě pykal za to, že si včera při rekordním skoku (215,5) hrábl na doskoku rukama.
Do výsledků také výrazně zasahovaly rozmary větru a s nimi související plusové či minusové body.
V neděli favorita Morgensterna v délce skoků jasně předčil pro změnu Ammann, ale také Koudelka. Nicméně králi současného skoku navzdory tomu nakonec stejně patřila první příčka...
***
„Mně už nezbude nic jiného než se jít pomodlit,“ řekl Antonín Hájek
