Kdyby němečtí zákonodárci nevolili prezidenta v čase hospodářské krize a závěru vlády velké koalice, byla by to nuda. Takto ale vysílá opětné zvolení Horsta Köhlera určité signály.
Do parlamentu budou Němci volit dva týdny před Čechy, takže kampaň by měla už běžet jako u nás. Jenže - soudě podle frekvence létajících vajíček - neběží. Je-li vám to divné, zkuste si představit, že ODS a ČSSD, které se teď do sebe „zakusují“, spolu vládnou ve velké koalici. To se pak vládní partner těžko obviňuje z iniciace vajíčkových bitev. Takže volba prezidenta byla kampaní v mezích zákona.
Její hlavní poselství je jasné. Německo ukazuje, že v krizi se rozhoduje racionálně. Konzervativec Köhler jako bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu nedal intelektuální soupeřce šanci už v prvním kole. Vypovídá to ale o šancích konzervativců pro parlament? Nic konkrétního. „V mnohém ohledu je hlava státu jakousi institucionální náhražkou velké koalice, kterou by Němci viděli jako vládní model nejraději,“ napsal před pěti lety, po první volbě Köhlera, list FAZ. Trefil se, neboť velká koalice Angely Merkelové vznikla do půl roku. Sázet na její konec po zářijových volbách by byl hazard.
Čtěte „Němci zvolili...“ na straně 8
