Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Křičel, že jsem strašná máma.‘ Samoživitelky se nestihly vzpamatovat ze školy. Před Vánocemi jsou pod tlakem

Česko

  5:00
Ještě se nestihli vzpamatovat z výdajů spojených se začátkem školního roku, a mnohdy proto nemohou odkládat peníze bokem. K tomu navíc často čelí výpadkům výživného. Jak náročné jsou Vánoce pro rodiče samoživitele? Z průzkumu Asociace neúplných rodin, kterého se zúčastnila tisícovka rodičů, vyplývá, že až 73 procent samoživitelů nemá našetřené žádné peníze na vánoční dárky.
Dopis pro Ježíška - ilustrační foto.

Dopis pro Ježíška - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Třetina takových rodičů pak utratí za svátky maximálně do 2000 korun, tedy zhruba třikrát méně, než je v Česku průměr na osobu, jak ukázal výzkum agentury Nielsen Admosphere.

Každé desáté výživné nedosáhne ani tisícovky. Na alimentech občas dluží partnerovi přes 100 tisíc Čechů

„Před pár dny jsem měla neuvěřitelnou hádku s dvanáctiletým synem. Křičel na mě a brečel, že mají možnost jet se školou do Norimberka na vánoční trhy. A přišlo moje ‚ne‘. Nejsou peníze. Jsou to silné momenty, když dítě řve ze zoufalosti. Křičel, že jsem strašná máma, neumím jej vychovávat, vše mu zakazuji a ničím ho tím. To vše mi vyčetl. Slyšet to bylo šílené,“ líčí samoživitelka Monika K. z Berounska, jednačtyřicetiletá matka dvou dětí.

Neúplných rodin žije v Česku dle dat Klubu svobodných matek asi 180 až 200 tisíc, z devadesáti procent se jedná o svobodné matky samoživitelky.

Z ruky do huby

Peníze na odkládání do rezervy Monice nezbývají. „Žijeme z ruky do huby. Nemám šanci naspořit,“ konstatuje s tím, že Vánoce přicházejí záhy po začátku školního roku, který je i dle Asociace neúplných rodin pro samoživitele finančně velmi náročný. Ve vleku těchto výdajů na školní potřeby či různé kroužky zůstávají až do Vánoc.

„V září nás musí sponzorovat moje maminka. Něco sice mám a koupím, ale zbytek dotahuje ona. Bundy, boty, batohy, kroužky,“ vypočítává Monika. Že na tom finančně nejsou nejlépe, vědí její děti celoročně. „Proto si píší o drahé dárky Ježíškovi. ‚Hele, mámo, ale to nám přinese Ježíšek, to nemusíš platit ty,‘ říkají. Hledám z toho cestu. Měli jsme přeplatek za vodné, takže jej přidám k penězům na dárky.“ Kupuje drobnosti: věci na vyrábění, mikiny či knížky. „Vánoce jsou ale spíše o atmosféře, těšení se, pečení cukroví. Snažím se tak vyvážit nedostatek dárků,“ konstatuje.

Vánoční svátky jsou dle ní finančně náročné, ale dají se ošidit – zkrátka nakoupí něco menšího. „Ale kroužky a výlety ne. Lyžák synovi nakonec zaplatí babička,“ popisuje Monika celoroční svízel.

„Člověk nežije, ale vydělává peníze. Děti celý život slyší ne, nekoupím, nemáme, nemůžeme... Ponesou si to celý život. Pohybujeme se těsně nad samotným dnem, lidé jsou na tom určitě hůř. Jde mi ale o nespravedlnost, kterou stát dopouští.“

Výživné dva tisíce korun

Na hlavní pracovní poměr je Monika zaměstnaná jako analytička v automobilovém průmyslu, k tomu si přivydělává dalšími pracemi. „Kombinuji to a doplňuji, jak to jde. Interní audity na pár hodin, docházela jsem do dalších firem na brigády, občas si práci vozím domů. Pracuji šest dní v týdnu, dělám i přesčasy,“ vyjmenovává.

S otcem svých dětí je řadu let rozvedená, muž se dlouhodobě nestýká ani s dětmi. Po rozvodu mu soud vyměřil alimenty, na finančním zabezpečení dětí se však dobrovolně podílet nechtěl a nakonec i alimenty přestal posílat. I proto žena podala návrh na exekuci. „Co nenařídil soud či exekutor, to nebylo. Ze soudem vyměřené částky výživného, což bylo pět tisíc korun, nám exekutor asi rok posílal dva tisíce. Za listopad nepřišlo nic,“ uvádí.

Spory o výživné ničí rodiny. Děti jsou často k žalobám tlačeny druhým rodičem nebo partnerem

Právě na konci roku přibývá podle statistik programu VašeVýživné.cz neplatičů výživného. „Často proto, že rodič, který má platit výživné, už mívá jinou rodinu, jíž nakupuje vánoční dárky, a tím pádem neposílá výživné rodině, se kterou už nežije,“ vysvětluje Iveta Novotná, ředitelka programu.

Peníze na dárky si Monika půjčila jednou, znovu už nemusela. Přesto dle svých slov balancuje nad dluhovou propastí, do které lze lehce spadnout. „Abych měla na bydlení, musela jsem se zatížit hypotékou, pak mi odešlo auto a teď kotel. Takže jsme po krk v půjčkách. Stačí nemoc a jsme pod mostem,“ vypráví.

Nemůžeme se domoci práva

Z exmanželovy minimální mzdy – tu muž oficiálně přiznává – smí zaměstnavatel strhnout nanejvýš dva tisíce korun, které následně zasílá exekutorovi. „Proč by (otec) dobrovolně posílal soudem vyměřených pět tisíc, když ví, že nemusí? Exekuce se nevztahuje na diety, takže na 30 tisíc korun, které díky ježdění s kamionem dostává jako kapesné, exekutor nedosáhne,“ tvrdí matka z Berounska. Tím, že si coby samoživitelka přivydělává dalšími pracemi, ztrácí kvůli výši souhrnného výdělku nárok na sociální přídavky na děti.

„Nerozumím tomu, že v naší zemi může člověk, který je postižený exekucí, mít ve finále více peněz, větší možnosti a vyšší životní úroveň, než mám já, která pravidla dodržuji. Nejvíc mě trápí, že se nemůžeme domoci práva,“ konstatuje.

Novotná z programu VašeVýživné.cz k tomu uvádí, že nejnižší částku, kterou soud rodiči vyměřil jako výživné a kterou evidují, je 100 korun. „Výživné pod 1000 korun dostává celkem 10 procent samoživitelů a s částkou 500 korun na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý rodič samoživitel.“ Průměrná výše výživného je v Česku 1500 až 2 tisíce korun.

Na neplatiče alimentů by měl od roku 2021 nastoupit stát, kdy po zavedení zálohového výživného přejde vymáhání alimentů za určitých podmínek na něj. O konkrétní podobě ministerstvo práce a sociálních věcí jedná. „Pro sólo rodiče je vymáhání výživného zátěž, kterou si už v situaci, kdy sami pečují o děti a pracují v několika zaměstnáních zároveň, nemohou dovolit. A možná, když stát zjistí, jak obtížně je výživné vymahatelné, bude se více snažit jeho vymahatelnost podpořit,“ uvedla socioložka Radka Dudová.

Vzájemná pomoc matek

Průměrný měsíční příjem matek samoživitelek se dle loňského průzkumu Klubu svobodných matek pohybuje od 10 do 20 tisíc korun a výživné na dítě dostává každá druhá. Organizace sdružuje zhruba 8500 žen samoživitelek. Mnohé projevují vzájemnou solidaritu a nabízejí pomoc – materiální i psychickou. Jedna ze samoživitelek Markéta Kubík například jiným matkám v nelehké situaci zakoupila vánoční stromek. Další ženy posílají balíčky s potravinami, oblečení či dárky pro děti.

„Matky, které jsou na tom finančně lépe, pomáhají těm, jež často nedosáhnou na základní potřeby. Aktuální životní situace podle našeho výzkumu je taková, že třetina samoživitelů nemá příjem přesahující 10 tisíc korun. To je nejvíce ohrožená skupina,“ říká zakladatelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.