Zádrhel může nastat například při převozu pacientů ze zasažených nemocnic, který mají společně s armádou zajistit záchranáři. „Připravujeme záchranky pro situaci, která je nevyzkoušená, její rozsah není znám,“ připustil po včerejším jednání se záchranáři ministr zdravotnictví Leoš Heger. Předseda asociace záchranných služeb Marek Slabý pak varoval, že krizový režim zvládnou záchranáři udržet nejdéle pár týdnů.
Ve Vojenské nemocnici v Brně, kterou ministerstvo obrany v úterý nabídlo na výpomoc, zase včera civilní lékaři (v nemocnici je jich většina – pozn. red.) odmítli v případě krize zaskakovat za kolegy z jiných nemocnic. „Nebudeme jedním ze spasitelů brněnského/jihomoravského zdravotnictví,“ napsali s tím, že odmítají riskovat chyby pramenící z nezvládnutého množství práce.
Vojenské nemocnice spolu s fakultními přitom mají tvořit po prvním březnu páteřní síť akutní péče.
„I přes prohlášení několika lékařů bude nemocnice fungovat v plném provozu bez jakéhokoliv omezení,“ ujistil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Limity krizového scénáře, který chystá vláda, ale včera připustil i premiér Petr Nečas. „Představa, že to bude věc bezproblémová, by byla naivní,“ prohlásil.
