PRAHA „Je to atentát na autora,“ prohlásil včera Milan Kundera o obvinění, že v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Spisovatel, který se už čtvrt století brání kontaktu s novináři, včera udělal výjimku. Sám se ozval do ČTK, aby označil tvrzení historiků za lživá.
Ústav pro studium totalitních režimů a týdeník Respekt včera zveřejnily příběh starý padesát osm let. Kunderovi tehdy bylo 21 let a studoval režii na pražské FAMU. Jen o rok starší Dvořáček přijel do Prahy splnit svou zpravodajskou misi. Měl kontaktovat vysoce postaveného zaměstnance Chemapolu a domluvit s ním předávání zpráv o chemickém průmyslu.
Při návštěvě Prahy Dvořáček náhodou potkal svou známou z dětství Ivu Militkou a domluvili se, že přespí u ní na vysokoškolské koleji. Militká se o hostu zmínila svému příteli Miroslavu Dlaskovi a ten vše řekl Milanu Kunderovi.
Archivy teď vydaly dokument, podle kterého to byl právě Kundera, kdo Dvořáčka udal. Ten byl odsouzen za zběhnutí, vyzvědačství a velezradu na 22 let, odseděl si 14. Dnes žije ve Švédsku a patrně dosud podezíral svou kamarádku Militkou, že ho udala právě ona.
„Toho člověka jsem vůbec neznal,“ hájí se Kundera „Jsem úplně zaskočen něčím, co jsem nečekal, o čem jsem ještě včera nevěděl a co se nestalo. Toho člověka jsem vůbec neznal,“ řekl Kundera včera ČTK. Dokument, na kterém je jeho jméno, je podle spisovatele záhadou. To, co Ústav pro studium totalitních režimů a média učinily, označil za „atentát na autora“, který se podle něj stal účelově v době, kdy ve Francii začíná knižní veletrh.
Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Adam Hradilek, který na dokument týkající se Kundery náhodou narazil při zpracovávání příběhu agenta chodce Miroslava Dvořáčka, je spisovatelovou reakcí zklamán. „Je škoda, že není schopen se k tomu postavit tváří v tvář,“ řekl LN.
„Doufali jsme, že se od Kundery dozvíme zbytek příběhu. Doufali jsme v jeho obšírnější reakci, která by věc projasnila a přidala něco nového,“ řekl vedoucí oddělení dokumentace Ústavu pro studium totalitních režimů Vojtěch Ripka.
O pravosti dokumentu neměli podle Ripky badatelé pochybnosti. A nemají je ani teď. „Nebyl nastolen žádný rozumný důvod, který by ho zpochybňoval,“ řekl Ripka.
Kauzy si všimla také zahraniční média. Ve Francii, kde Kundera žije, internetové servery a velké deníky v poměrně velkém rozsahu citují časopis Respekt - v podstatě celý příběh přebírají bez vlastních komentářů. Le Monde v této souvislosti připomíná Güntera Grasse a jeho účast ve Waffen SS v době 2. světové války, kde působil jako ani ne osmnáctiletý mladík. Vlastní komentáře většinou nepřipojují ani jinde. Výjimkou je německý deník Die Welt, který píše o „ostudné zradě Milana Kundery“ a tvrdí, že Kundera přestává být morální autoritou.
Zdrženlivé jsou vesměs reakce českých literátů. „Nevěřím tomu,“ řekl Ludvík Vaculík. Podobně reagovali i další spisovatelé.
Čtěte TÉMA na straně 3
