Jíte rádi maso? Pozor, přispíváte k ohrožení Země. Tak to říká Rajendra Pachauri, šéf klimatického panelu OSN.
Jeho názor není přelomový, je ale zajímavé pozorovat, jak se rozšiřuje spektrum lidských aktivit, na které bychom si měli dávat pozor.
Kouříte? Používáte letadlo či automobil? Dopřáváte si klimatizaci? Máte hodně dětí? Jste navíc rozvedeni? Zamyslete se nad sebou, změňte způsob života.
Až budou jednou historici hodnotit přelom druhého milénia, pominou zřejmě mnoho věcí, které nám připadají zásadní a přelomové. O to více je možná upoutá vývoj, který vlastně ani moc neregistrujeme. Třeba tenhle: čím méně se „vrchnost“ liberálního Západu stará o naše vyznání, politickou, názorovou i sexuální orientaci, tím více se stará o naše stravovací, ekologické a zdravotní návyky. Už zapomenutou kontrolu kostelů a ložnic nahrazuje kontrola hospod a kuchyní. Modlou třetího tisíciletí se stává kvalita života.
Pokračování na straně 10
Kvalitní život ve sterilním...
Dokončení ze strany 1
Říká-li „vrchní klimatolog“ Pachauri, že produkce masa ohrožuje zemskou atmosféru více než emise vypouštěné z aut a letadel, opírá se o poznatky vědy. A ty sdělují, že i salám ležící na pultě je výsledkem kácení lesů pro pastviny, energeticky náročné výroby hnojiv, paliv spotřebovaných traktory či kombajny i prdění samotného skotu -zkrátka že to vše přispívá asi 18 procenty ke „skleníkovým“ emisím. Jak přimět lidi ke snížené konzumaci masa, v ideálním případě k vegetariánství? To je teď otázka do debaty. Vegetariánství vždy spočívalo na morálním a osobním rozhodnutí. Na Wikipedii najdeme slova zakladatele veganství (hnutí odmítající využívání veškerých živočišných produktů včetně mléka, vajec, medu, perleti, vlny i peří) Donalda Watsona: „Všechna ta zvířata něco ,dávala‘,“ vzpomínal na svůj mladický zážitek z farmy. „Těžký kůň tahal pluh, lehčí kůň bryčku, krávy ,dávaly‘ mléko, slepice ,dávaly‘ vejce, kohout byl užitečný ,budík‘ - tehdy jsem nepoznal, že má i jinou funkci. Ovce ,dávala‘ vlnu. Nechápal jsem, co ,dávají‘ prasata, ale působila tak přátelsky - vždy byla ráda, že mě vidí.“
Watson bral vegetariánství, veganství a s ním spjatý pacifismus natolik morálně, že za druhé světové války se jako třicátník nechal vyreklamovat z britské armády coby odpírač z důvodů svědomí. To lpění na morálce působí až pokrouceně, uvědomíme-li si, že Veganskou společnost založil 1. listopadu 1944, v době, kdy se Evropa starala o porážku nacistů a do Osvětimi ještě jezdily poslední transporty.
Nová modla Můžeme si o tom myslet cokoliv, ale šlo o individuální morálku. Dnes už po ní neštěkne pes, v případě apelu Rajendry Pachauriho jde totiž o kvalitu života. A stav planety Země, tedy i kvalitu života zhoršuje kde co, stačí zabrouzdat po zpravodajských serverech na internetu. Před rokem publikoval zelený think-tank Optimum Population Trust dokument, který srovnává ekologický vliv početných rodin s neblahými dopady zaoceánských letů, velkých automobilů či odmítání recyklovatelných nákupních tašek. „Mít v průměru o jedno dítě méně má řádově větší planetární účinek než zhasínání zbytečných světel,“ sdělil spolupředseda tohoto úctyhodného shromáždění John Guillebaud. I on vydal svůj apel: „Rozhodnutí mít dítě je zásadní a mělo by se při něm brát v úvahu ekologické hledisko.“
Ano, nejde tu o život, jde o kvalitu života. Nic proti kvalitě života, samozřejmě. Kdo by nehlasoval pro kvalitnější život? I politické strany soupeří o voliče pomocí různých receptů, jakými cestami a za jakou cenu život zkvalitnit. Jenže teď se z kvality života stává modla. Nelze se posmívat tlustému člověku, neboť to není politicky korektní. Lze však apelovat na to, že obezita snižuje kvalitu života (týdeník Respekt: „Obezita přináší obrovská zdravotní rizika, náklady na léčení s ní spojených chorob jdou v západním světě do miliard a kvalita života člověka, jehož hmotnost se přehoupne přes zdravou mez, dramaticky klesá.“). Lze obézním vyčítat, že spotřebují příliš mnoho potravin a tím zatěžují planetu v průměru o 18 procent více než běžná populace (lékařský časopis Lancet). Lze jim účtovat dražší letenky (některé letecké společnosti).
„Kvalita života není nic abstraktního. Dá se sledovat a měřit.“ (Respekt) To je jádro celé záležitosti. Dá-li se něco sledovat a měřit, dá se to také normovat, reglementovat, případně homogenizovat. Proč tedy nedohodnout planetární normu pro kvalitu života? A jsme u druhého problému. Klima, atmosféra, skleníkový jev, ničení Země - nic z toho nelze omezit na území pod suverenitou toho či onoho státu, emise neznají hranice. Zato normy a reglementace chování lze nastolit jen v hranicích států. Tohle je smůla Rajendry Pachauriho. Západ o kvalitě života ve sterilním světě přesvědčovat nemusí. Ale jak přesvědčit právě rozjedené Číňany, aby se stali vegetariány?
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
O autorovi| ZBYNĚK PETRÁČEK, komentátor LN
