Lékaři: Opilci jsou problém

Pokud má opilec nějaké poranění, nebo je dokonce v bezvědomí, musí ho vyšetřit lékař. „Šrámy, rozbitá hlava a podezření na otřes mozku. To bývají nejčastější diagnózy, s kterými k nám opilci buď přicházejí, nebo, častěji, jsou přivezeni.

Přijmout je, to je naše povinnost, i když někdy bývají velmi agresivní,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová. Před časem jeden z nich udeřil sestřičku tak, že musela sama být ošetřena. „Někdy je skutečně těžké rozhodnout, zda takového člověka umístit na záchytnou stanici, nebo na pozorování do nemocnice. My jsme lépe vybaveni na zvládání agrese, na druhé straně zejména u některých úrazů může dojít k velmi rychlému zhoršení stavu,“ varuje primář Jiří Pokora z psychiatrické léčebny, kde funguje brněnská záchytka.

Nebezpečné jsou zejména úrazy hlavy s rizikem krvácení do mozku či poranění orgánů břicha. Někdy se hraje o sekundy a v nemocnici je pak větší šance nemocného zachránit.

„Nejhorší to bývá o víkendu, to tu míváme okolo pěti opilých pacientů. A pak jejich počet výrazně stoupne ty dny, kdy se vyplácejí sociální dávky,“ řekl ředitel Úrazové nemocnice Miloš Janeček. Za letošní červenec tu ošetřili při službách 350 lidí, padesát z nich bylo opilých.

„Při podezření na otřes mozku činí úhrada za nutná vyšetření u jednoho pacienta nejméně okolo pěti tisíc. Když druhý den vystřízliví, podepíše revers a odejde. Při vážnějším zranění se bavíme o desetitisících, které jdou z veřejného pojištění,“ upozornil Janeček. To potvrdila i Eva Nováková z VZP.

„Pokud si pojištěnec způsobil úraz vlastní vinou, třeba i pod vlivem alkoholu, pojišťovna za něho zdravotní péči uhradí,“ sdělila. „Kdyby si opilý člověk pak musel zaplatit alespoň část nákladů za péči, mnohé by to odradilo,“ namítá Janeček. „Ne asi od pití, ale třeba od toho, aby sedali za volant. Zrovna včera nám přivezli muže se zlomeným obratlem, kterého našli u opuštěného auta. Už nikdy se nepostaví na nohy. Měl 1,5 promile,“ dodal.

Nyní však lékaři nemají ani právo odebrat krev kvůli alkoholovému testu. „Mělo by se to změnit. Abychom při pozitivní dechové zkoušce museli udělat ještě rozbor krve,“ míní Janeček.

Otázkou je, kdo z opilých by případně zaplatil. „Za pobyt na protialkoholní stanici dluží tři čtvrtiny klientů. Obvykle jde o nevymahatelné pohledávky,“ uvedl Pokora.