Odborný časopis Patient Education and Counseling nedávno zveřejnil studii, která se zabývala srozumitelností letáků u léků na cévní a srdeční onemocnění. Na škále od 0 (velmi obtížné) do 100 (velmi lehké) si letáky vysloužily 44 bodů. Novinové články dopadly o poznání lépe, získaly 63 bodů.
Studie se sice uskutečnila v Brazílii, v Česku by ale zřejmě nedopadla o nic lépe. „Některé informace v příbalových letácích mohou být nesrozumitelné, zavádějící nebo poplašné,“ souhlasí prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Lidé nevědí, co znamená „na lačno“ Nesrozumitelnost příbalových letáků kritizuje také Martin Dočkal z lékárenského internetového portálu Apatykář: „Jsou mnohdy psány velmi složitě a pacientům spíš nahánějí hrůzu.“ Dočkal zároveň ví, s čím konkrétně mají lidé problémy. Na portálu Apatykář totiž žádají radu, když něčemu z úst lékárníka nebo z příbalového letáku nerozumí.
„Problém je zejména s latinskými termíny,“ říká Dočkal. Lidé si podle něj často pletou slova urologický a neurologický (týkající se močového ústrojí, resp. nervové soustavy - pozn. red.). Nevědí, co to jsou gastrointestinální potíže (potíže trávicí soustavy).
Svízel je také s pojmy kontraindikace a nežádoucí účinek (vysvětleny v grafice). Lidé tyto pojmy často nesprávně zaměňují či ztotožňují. Lidé se kupodivu rovněž často ptají, co vlastně znamená „na lačno“.
Lékárnická komora se proto chystá, že obtížná místa letáků začne veřejnosti vysvětlovat. Použije k tomu zřejmě právě server Apatykář. „Uvažujeme o vysvětlení nejčastějších krizových míst letáků,“ říká Havlíček. „Je jich ale víc než osm tisíc, nepůjde to tak rychle, jak bychom chtěli.“
