Za sebou má i mezinárodní soutěže v balonovém létání. V roce 2002 skončil sedmatřicátý v konkurenci pilotů z celého světa na mistrovství, které se konalo ve Francii. „Na balonovém létání mě nejvíc fascinuje to, že nikdy přesně nevíme, kam poletíme a co z koše uvidíme. Není to prostě jako v letadle, do kterého si sednete a řeknete ‚poletíme kolem Pusteven‘ a to taky uděláte. S balonem to je do poslední chvíle překvapení,“ svěřil se milovník horkovzdušných obrů oblohy. Pilot podle něj může při letu stoprocentně ovládat jen to, zda stoupá, nebo klesá. Hořáky pak podle potřeby vzduch v balonu ohřívají, nebo se vzduch naopak ochlazuje. „Směr pevně v rukou nemáme nikdy. Dopředu jen víme, kterým směrem fouká vítr, jaký je směr proudění. Trochu jej ale můžeme ovládat výškou letu. V 50 metrech nad zemí fouká vždy jinak než ve 200 metrech,“ vysvětlil. Pro pilota před startem vždy bývá překvapením i místo, kde přistane.
Před osmi lety Staňa s kolegy vysazoval ve výšce šesti kilometrů parašutisty. „Nahoře bylo minus 25 stupňů Celsia. Dole pak to samé, ale v plusových hodnotách,“ popsal podmínky letu. Létání v balonu je však podle něj bezpečné. V tuzemsku se ještě nestala žádná smrtelná nehoda.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
