Jedna z pranostik říká: „Nebylli červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.“ V červnu u nás skutečně spadlo v průměru asi o třetinu srážek méně, než by odpovídalo dlouhodobému normálu, a na řadě míst jihozápadních Čech a jižní či střední Moravy byl srážkový deficit ještě výraznější.
Jako by se letos ta pranostika naplňovala a nám starším průběh první poloviny léta připomněl čas mládí. I tehdy červen často překypoval docela příjemným počasím, ale když děti opustily školy, odjely na letní tábory a začínaly dovolené, tak se ochladilo a rozpršelo.
Od jara jsme vlastně neslyšeli dramatické zprávy o „překonávání historických teplotních rekordů“, kterými nás ještě loni zahlcovala média. Jedinou výjimkou byla teplota 32,5 °C, jíž byl překonán rekord k 31. květnu v Praze. Jelikož v posledních letech padaly teplotní rekordy za léto třikrát i čtyřikrát, může se zdát, že se počasí vrátilo do „normálu“.
Pokračování na straně 8
Dokončení ze strany 1
Letošek zatím působí relativně chladně. Pouze na přelomu května a června a pak ještě na počátku července se teploty někde na pár dnů přiblížily tropickým hodnotám. Z cirkulačního hlediska zatím nenastala situace, která by vysokým teplotám přála - azorská tlaková výše zatím naše území zahrnula maximálně na několik dnů svým výběžkem, ale ne a ne se ve středu Evropy zabydlet na delší dobu.
Jelikož se podobně umírněným počasím vyznačovala i letošní zima a pak i jaro, mohlo by se zdát, že se klimatický systém již zalekl bouře politických a odborných diskusí, vzpamatoval se a vrátil se do starých, vyjetých kolejí. Obávám se však, že tomu tak nebude, neboť i zde platí, že „jedna vlaštovka jaro ještě nedělá“.
Prší průměrně, ale prudce Podíváme-li se na trendy několika posledních desetiletí, průměrné jarní i letní teploty se u nás zcela prokazatelně zvyšují. Již nepřetržitě od roku 1987 jsou letní teplotní odchylky od dlouhodobého normálu z let 1961-1990 kladné a kolísají v průměru od nulového rozdílu (v letech 1993 a 1996) až po navýšení o 3,2 °C v roce 2003.
Ani s jarem tomu není jinak, protože poslední - velmi mírně - teplotně podnormální jaro bylo u nás zaznamenáno v roce 1997. Každých deset let se tyto odchylky zvyšují o více než půl stupně a z hlediska odchylek žádný zásadní rozdíl mezi jarem a létem není. A tak, přestože se nám může zdát, že letošní jaro a počátek léta jsou v zásadě normální, jsou obě tato období (alespoň zatím) teplotně zhruba o 10 procent nadnormální.
Srážkový režim se obecně vyznačuje daleko větší časovou, a hlavně prostorovou proměnlivostí. Ačkoliv letošní červen byl srážkově podnormální, na některých místech v Podkrušnohoří vypadlo i o 50 procent srážek více, než je dlouhodobý normál. Na druhé straně však lze v západních Čechách a na střední Moravě nalézt místa, kde jich naopak spadlo jen necelých 50 procent normálu.
Proto je dosti ošidné hovořit o celoplošných dlouhodobých trendech a snažit se je kvantifikovat. Odchylky od normálů jsou v létě zatím zcela minimální a jarní úhrny vykazují jen nevýrazný pokles. Nicméně i při hodnotách srážek blízkých normálu se dosti mění jejich časová a prostorová variabilita. Srážky mají tendenci vypadávat spíše v silných přeháňkách a přívalových deštích, po nichž následují delší bezesrážková období, která dlouhodobý průměr vyrovnávají.
Srpen už to nedopeče Je na místě připomenout, že mezi počasím a klimatem je dost podstatný rozdíl. Počasí se mění daleko výrazněji než klima a změny počasí se nás určitě dotýkají více než změny klimatu - to si určitě většina z nás uvědomuje. Ne každý je však již ochoten připustit, že právě dlouhodobá změna klimatického režimu se dříve nebo později zcela jistě promítne i do počasí, které nás třeba při plánování dovolené tolik zajímá. Nelze totiž očekávat, že se změny v klimatickém systému budou na charakteru počasí projevovat každý rok a všude na světě stejně. A právě toho je letošní jaro a první polovina léta u nás spíše důkazem.
Modelové výhledy dalšího vývoje klimatu v Česku zatím naznačují, že do poloviny tohoto století by se průměrná letní teplota mohla zvýšit o 2 až 2,5 °C oproti stávajícímu normálu a průměrné úhrny letních srážek by mohly poklesnout až o 10 procent. Pokud by se takový scénář naplnil, pak by nám již asi podobná léta, jako je to letošní, nemusel vždy zaručovat.
Do konce astronomického léta zbývají ještě dva měsíce, a tak je třeba brát tyto řádky pouze jako „postřeh“ z dosavadního vývoje. Střednědobá předpověď však do konce července žádnou zásadní změnu neslibuje, a protože jsme začali pranostikou, nabízím na závěr jinou: „Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.“ Pokud by se i tato naplnila, letošní léto by opravdu nebylo nic moc.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
O autorovi| Jan Pretel, klimatolog, vedoucí oddělení klimatických změn ČHMÚ
