Lyžování ve městě - Včerejší pražský závod znovu otevřel otázku: Vyplatí se to?
PRAHA Lyžařské závody ve městě. Pro jedny atraktivní podívaná, pro druhé monstrózní vzpírání se přírodě. Debatu, jestli pořádat lyžařské závody na místech, kde nenapadne přirozený sníh, oživily závody seriálu Tour de Ski v Praze.
Podle organizátorů jsou sprinty špičkových běžkařů ve městech už běžné. „To není jen Praha, ale i Stockholm, Düsseldorf, Oslo... Všude se tlačí na závody v atraktivním prostředí,“ říká Kateřina Neumannová, která se na organizaci pražského závodu podílela. „Zhruba polovina sprintů se jezdí ve městech,“ říká.
Na pořádání závodů ve městech tlačí i Mezinárodní lyžařská federace.
„Nebýt atraktivního prostředí v Praze, závody Tour tady vůbec nemáme,“ uvedla Neumannová.
Trend totiž je dostat běžecké závody co nejblíže lidem, kteří by na ně jinak nepřijeli. „Na hory přijede úzký okruh sportovních fanoušků a lidí, kteří se během na lyžích zabývá. Když závody uspořádáme v Praze, přijdou i diváci, pro které to není oblíbený sport,“ vysvětluje výkonný ředitel závodu Pražská lyže Luděk Sáska.
„Pro lidi je to atraktivní. Jsou sice hlasy, jestli to není zbytečné, jestli to není nesmysl. Někomu se to nelíbí a říká, že to do města nepatří. My si ale myslíme, že to má své opodstatnění. Pro popularitu tohoto sportu udělá jeden závod v Praze víc než deset závodů na horách,“ dodal Sáska. O to, aby se závod seriálu Tour de Ski konal v Praze i příští rok, stojí i Mezinárodní lyžařská federace. „Rádi bychom sprint v Praze udrželi,“ potvrdil šéf běžecké sekce federace Jürg Capol. Z pořádání lyžařských závodů na místech, kde k tomu nejsou přirozené podmínky, nejsou nadšení ochránci životního prostředí. „Člověk se svou technologií dokáže leccos, ale mám pocit, že se z toho ztrácí pokora k přírodě,“ myslí si předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Žádné protesty ale letos pořádání lyžařských závodů v Praze nedoprovázely. „Ať si to pořádají. Jen nevím, kde to skončí,“ říká smířlivě Patrik.
Na rozdíl od loňska totiž organizátoři nejsilnějším argumentům proti lyžařským závodům ve městě předešli tím, že zvolili jiný postup - sníh nedováželi z hor, ale vyrobili jej přímo na místě.
„Loni se do Prahy dovážel sníh ze Šumavy. Namítali jsme, že se sníh dováží z velké dálky, což přináší zbytečnou dopravu,“ připomíná Patrik. Výrobu sněhu i za teplot nad bodem mrazu umožňují moderní technologie, které se stávají stále dostupnějšími. A pořadatelé Pražské lyže zdůrazňují, že je to i šetrnější k přírodě než dovážení sněhu. „Loni jsme sníh naváželi, není to ekologické a dostali jsme kvůli tomu do velké kritiky. Nová metoda je finančně o něco dražší, náklady se pohybují v řádu milionů korun, ale pro přírodu je šetrnější,“ uvedl Sáska. I tak ale podle některých závodníků nejsou závody ve městech „to pravé“. „Je to sice atraktivní závod, ale já jezdím radši v přírodě,“ prohlásila například v tuto chvíli nejlepší česká běžkyně Kamila Rajdlová. Kvůli dovážení sněhu na loňský závod Světového poháru měli problémy v Liberci-Vesci. Za odvážení sněhu z Jizerských hor padly statisícové pokuty. Řidiči aut, která sníh vozila, totiž vyjížděli mimo silnice a cesty a těžká technika se pohybovala na chráněném území. Kateřina Neumannová si za to loni dokonce vysloužila nominaci na Ropáka roku za nejméně ekologický čin uplynulých dvanácti měsíců.
Zhruba polovina sprintů běžců na lyžích se jezdí ve světových městech.
Více o závodě Pražská lyže čtěte na stranách 22 a 23
