Poslanci o zamítnutí rozhodli až v opakovaném hlasování nejtěsnější většinou, když pro bylo 68 ze 135 přítomných poslanců.
Pro zamítnutí hlasovali podle očekávání všichni komunisté s většinou sociálních demokratů, zástupci ostatních stran byli proti. Autoři novely již dříve naznačili, že by v případě změněného rozložení sil po červnových volbách do sněmovny normu předložili znovu.
"Hon na čarodějnice"
Verdiktu sněmovny předcházela čtyřhodinová debata, v níž zejména komunisté
s charakteristickým slovníkem brojili proti přijetí novely. Označovali ji za nedemokratickou a neústavní, její obhájce vinili ze snahy politicky likvidovat KSČM a také z fašizujících tendencí. Kromě právních argumentů se v jejich vystoupeních objevovala slova jako "hon na čarodějnice", "pravicová totalita", "antikomunistická hysterie", "inkvizitoři ze Senátu".
Autoři návrhu se podle bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka "pokoušejí o protiústavní ideologizaci práva a o inkviziční kodifikaci vlastní nedemokratičnosti, nesnášenlivosti a netolerance". "Ať už svůj nedemokratický a protiústavní návrh zdůvodňují jakkoli, je zřejmé, že podstatným hybným motivem tu je politický ideologický zájem omezit svobodu myšlení a politické soutěže a pronásledovat a postihovat jinak smýšlející pro jejich přesvědčení a názory," prohlásil.
Zastánci normy naopak připomínali nedemokratické metody komunistické ideologie a komunistické zločiny. Jan Schwippel (ODS) citoval ze zákona o protiprávnosti komunistického režimu. Alena Páralová (ODS) podotkla, že v Československu bylo jen do roku 1968 z politických důvodů pronásledováno a odsouzeno 451.000 občanů. V období let 1948 až 1967 bylo popraveno, zavražděno, zastřeleno na útěku, umláceno při výsleších a "zemřelo při výkonu trestu" 15.726 mužů a žen, uvedla.
Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek podotkl, že komunistická i nacistická strana se v minulosti "dostaly k moci demokratickou cestou, aby ji pak tím nejhrůznějším způsobem demontovaly". Kalousek připomněl, že KSČ ve volebním programu z roku 1946 slibovala, že "bude podporovat soukromé rolníky a každé násilné zakladatele kolchozů bičem požene z české vesnice".
"Komunistické hnutí se prostě nezměnilo. Do toho programu si můžete napsat,
co chcete. Pokud na základě toho programu se dostanete k moci, začnete se
chovat zase jako komunisté," uvedl Kalousek.
Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal varoval ČSSD před spojenectvím s KSČM a odmítáním novely. Reagoval tak mimo jiné na prohlášení Stanislava Křečka, podle něhož se již komunistický režim do Česka, které je členem NATO a EU, vrátit nemůže. Zdeněk Jičínský (ČSSD) návrh označil z právního hlediska za nepřijatelný, neboť jeho ustanovení mají podle něj nikoli právní, ale ideologickou povahu. "Připadá mi tento návrh hloupý, hloupý, opakuji: hloupý," prohlásil s připomenutím reformních snah komunistů. Pro Josefa Janečka (KDU-ČSL) z toho vyplynulo, že Jičínský předpokládá i reformu nacistických stran. Jičínský takový výklad odmítl.
Poslance zejména z ČSSD se k podpoře normy marně snažili přesvědčit senátoři Martin Mejstřík (za Cestu změny) a Jaromír Štětina (za Stranu zelených). Sociální demokraté ale hlasovali v duchu postoje svého lídra Jiřího Paroubka, podle něhož by bylo přijetí novely největším nesmyslem, který je možné udělat. Komunisty by stmelila a společnost rozdělila, řekl loni v říjnu premiér. Předseda KSČM Vojtěch Filip tehdy uvedl, že komunisté jsou po volbách připraveni podpořit menšinovou vládu ČSSD.
Přijetí novely podporuje petice Zrušme komunismy, kterou podepsalo do současnosti přes 11.500 lidí. Na internetové verzi petice www.zrusmekomunisty.cz figurovalo k dnešnímu dni kolem 64.000 podpisů.
