Neshody ruského prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Vladimira Putina ohledně bombardování Libye jsou zřejmě součástí předvolebního boje.
MOSKVA/PRAHA Spor ruského prezidenta a premiéra se poprvé otevřeně posuzoval na půdě parlamentu. V dumě je více stoupenců předsedy vlády Vladimira Putina, který označil akci koalice v Libyi za „křižácké tažení“. Zároveň se ale v nejnovějším usnesení neobjevila žádná kritika prezidenta Dmitrije Medveděva. Ten zaujal vůči bombardování Libye umírněný postoj.
Duma se tak zjevně snaží vyvrátit lavinovitě se šířící dohady o roztržce mezi vládcem Kremlu a předsedou vlády kvůli ruskému postoji k libyjské krizi.
Poslanci vyzvali Radu bezpečnosti OSN, aby ihned zastavila palbu, zabránila dalšímu násilí a útokům na civilní cíle. „Usnesení o situaci v Libyi odráží ty emoce, které jsou charakteristické pro stav mysli v celém Rusku,“ prohlásil spokojeně Konstantin Kosačov, šéf zahraničního výboru parlamentu a člen Putinovy strany Jednotné Rusko, která má v dolní komoře většinu. „Jen národ Libye si může rozhodnout o svém osudu,“ zdůraznil poslanec. Tím dal za pravdu Putinovi. Vzápětí ale vyjádřil jistou míru podpory i prezidentu Medveděvovi. Trvá totiž na tom, že Moskva se správně zdržela hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN o bezletové zóně nad Libyí. „Veto“ by totiž znamenalo otevřenou podporu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, „pro“ by postavilo Kreml proti arabskému světu. Kosačov na slovní útoky především komunistů proti „zbaběle nejednoznačnému postoji Ruska“ odpověděl: „Bylo to rozhodnutí prezidenta, který určuje zahraničněpolitickou orientaci našeho státu.“
Z počátku tohoto týdne se Libye stala důvodem vážné roztržky mezi prezidentem a premiérem. Zatímco předseda vlády Putin akci koalice ostře kritizoval, prezident Medveděv ji opatrně podpořil a za tvrdé výroky svého „učitele“ napomenul. Na straně Putina stojí ale většina ruského politického establishmentu, především jeho politická strana Jednotné Rusko. Podle Fedora Lukjanova, komentátora časopisu Rusko v globální politice, je spor o Libyi ve skutečnosti vnitropolitickým problémem a součástí předvolebního boje. Novinář zaznamenal, že Medveděv se stává stále samostatnější figurou. Objevily se ale i názory, že jde jen o velké divadlo a že oba jsou již dohodnuti, kdo bude příštím lídrem. Tuto verzi podpořil i sám premiér, když odmítl, že by na libyjskou otázku měl jiný pohled než Medveděv, a zdůraznil, že jsou s prezidentem „velmi blízcí lidé“. Výrok o „křižáckém tažení“ Západu má být jeho osobním názorem. Prezidentské volby se v Rusku konají přesně za rok.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ Autorka je spolupracovnicí LN
