Sice svého hlavního soupeře, poslance Jeronýma Tejce, předčil o 180 hlasů, přesto byla Tejcova podpora mnohem vyšší, než se odhadovalo a než si může předseda Sobotka přát. Pro forma: třetí kandidát, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, přesvědčil jen 75 delegátů.
Sjezd ukázal, že stranu pořád trápí stigma lánského puče, kdy se skupina kolem jihomoravského hejtmana Michala Haška snažila těsně po sněmovních volbách odstranit Sobotku z vedení strany a sebrat mu tak možnost stát se premiérem. Rok a půl stará nešťastná schůzka u prezidenta se prolínala celým sjezdem a promítla se i do volby Sobotkova zástupce. Není zrádce jako zrádce Ačkoliv se dnes už legendární schůzky u prezidenta Miloše Zemana v Lánech účastnili oba adepti včerejšího finálního souboje o prvního místopředsedu, Jeroným Tejc nebyl tím, koho si Sobotka ve vedení strany přál.
ČTĚTE TAKÉ: |
Přitom Sobotka a Tejc byl léta prověřený tandem, znají se dobře s jihomoravské sociální demokracie. Tejc Sobotkovi pomohl ke zvolení předsedou ČSSD v roce 2013, byl mu navíc mnohem blíž než Chovanec.
Jejich spolupráci nenarušila jen lánská zrada, kořeny ochladnutí jejich dobrých vztahů jsou hlubší a spadají do doby, kdy se sociální demokracie rozhodovala, zda podpoří „úřednickou“ vládu Jiřího Rusnoka. Tejc byl ihned pro, Sobotka měl opačný názor, byť jej nakonec pod tlakem stranického mínění změnil. Od té chvíle už ale bylo jasné, že léta pěstovaná důvěra je pryč, což nakonec zpečetilo povolební hlasování o odstoupení Bohuslava Sobotky z čela strany (Tejc hlasoval pro) a již zmíněná lánská schůzka.
Chovancovi pomohlo, že se za svůj útok na Sobotku kál. Udělal to vlastně docela brzy po lánské schůzce.
„Dostal jsem od něj šanci to vysvětlit, vyříkali jsme si to. Nejsem na tu lánskou schůzku a na svou účast na ní hrdý, ale bez té katarze by nakonec ČSSD nebyla taková, jaká dnes je,“ řekl LN Chovanec. Tejc to naopak neudělal a i tím si situaci u Sobotky zkomplikoval.
