Lososí péče o zajištění potomstva se na tvarování říčních sítí, ve kterých se tyto ryby pohybují, údajně podílí stejně výraznou měrou jako vodní eroze. Takové jsou alespoň výsledky studie provedené výzkumníky z univerzity v kanadském Vancouveru.
Lososi přitom svůj výrazný podpis na stavu sladkovodních řek zanechávají jenom krátce před smrtí. Rodí se na horních tocích řek, ale míří kvapem do moře, kde prožijí většinu svého života. Až na jeho sklonku vyráží na sebevražednou výpravu do svých starých trdlišť, kde se třou a také připravují „hnízdečko“ pro novou generaci.
Samice přitom hloubí ploutvemi do říčního dna široké a mělké prohlubně, do kterých pak nakladou jikry, aby je samci mohli oplodnit. Jediná ryba přitom může přemístit několik krychlových metrů písku a oblázků.
Zvířených částeček se samozřejmě zmocní proud a podle jejich hmotnosti a velikosti je snáší různě daleko dolů po proudu. V oblastech, kam se táhnou třít miliony ryb, tedy má pravidelně se opakující lososí řádění značný vliv. Ale málokdo by asi čekal, že budou výsledky tak výrazné, jak je předkládá skupina kolem Marwana Hassana ve článku, který byl přijat do časopisu Geophysical Research Letters. Tým sledoval lososy ve čtyřech říčkách v Britské Kolumbii. Vědci umístili do lososích trdlišť magnetické částečky, a pak je lapali do připravených sedimentačních pastí - nádob v proudu, které měří rychlost ukládání usazenin. Sledování ukázalo, že lososi uvolnili z koryta řek 50 procent objemu všech proudem unášených pevných usazenin v průběhu celého roku.
Lososi tak patrně prohlubují koryta na horním toku řek a výrazně přispívají k zanášení tůní i koryt níže po proudu. „Už dlouho se vědělo, že lososi prohlubují koryta,“ řekl časopisu Science Hassan. „Ale nikdo nevěděl, že o tolik.“
Lososí činnost má řadu vedlejších účinků. Například díky čeřinám vzniklým v rybami vyhloubených prohlubních zlepšují prokysličení říční vody. Kanadští vědci upozorňují, že lososí migraci by měly brát v úvahu projekty obnovy říčních toků v oblastech výskytu těchto ryb.
V Čechách sice probíhá poměrně úspěšný, ale jenom lokální pokus o obnovu lososí populace. Naši vodohospodáři mohou vliv lososích ploutví na drobné toky zatím zanedbat.
Práce také ukazuje, že řeky jsou do značné míry utvářeny procesy, které nejsou přímo geofyzikální povahy, komentoval kanadskou studii pro časopis Science Gregory Pasternack z Kalifornské univerzity. Podle něj se skutečně stává, že projekty obnovy krajiny založené jen na fyzikálních modelech jsou často neúspěšné.
