Starobní důchod od České správy sociálního zabezpečení na konci loňska pobíralo 2,41 milionu lidí - 948.000 mužů a 1,46 milionu žen. Senioři dostávali v průměru 13.683 korun, seniorky 11.281 korun.
Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o 750 korun, tvrdí Schillerová. Maláčová stále trvá na 900 |
O nespravedlnostech jako o největším problému českého důchodového systému mluví ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Před nedávnem představila novou komisi pro spravedlivé důchody. Shoda na cestě k odstranění rozdílů v penzích žen a mužů má být prvním z jejích čtyř úkolů. Důchodová komise by ho měla začít plnit na svém jednání v pátek, vybírat by měla z návrhů resortu.
Důchody v Česku se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. Výše výdělků a odpracovaná doba se pak odrážejí v procentní výměře. Ministerstvo navrhuje jako jednu z variant navýšení pevné částky o určitou sumu za každé vychované dítě. Podle dalšího návrhu by se procentní díl za vychované dítě vynásobil určitým navyšujícím koeficientem. Za dobu rodičovské a péče o malé děti by se mohly započítávat odvody z fiktivního výdělku. Děti by mohly převést část odvodů či daní do penze svých rodičů. Jednou z pěti variant je i rozdílná valorizace důchodů žen a mužů.
„Prvotní právní rozbor ukázal, že případná dlouhodobě uplatňovaná opatření přímo v důchodovém systému, která by byla navržena pouze vůči ženám, by s výraznou mírou jistoty byla následně označena jako rozporná ústavně i s právem EU garantovanou zásadou rovného zacházení a schválená opatření by byla pravděpodobně následně zrušena,“ uvedlo ministerstvo práce. Jeho legislativní plán přitom počítá s tím, že vláda novelu s opatřením ke srovnání mužských a ženských penzí dostane do prázdnin.
K pětici návrhů přibyly ještě dva mimo základní důchodový pilíř. Ti, kteří pečují o nezletilé děti, by k penzijnímu spoření mohli dostávat zvláštní státní příspěvek. Zavést by se mohla i nová sociální dávka k dorovnání penzí, uzavřelo ministerstvo výčet opatření.
Špatné nastavení rodinné politiky?
Podle analýzy by si úplné srovnání propasti v penzích mužů a žen ročně vyžádalo dodatečných 32 miliard korun. Ministerstvo dodává, že by další náklady byly potřeba na vyřizování změn v důchodech. Česká správa sociálního zabezpečení a další úřady by úpravy navíc do pár měsíců nezvládly provést, byl by to dlouhodobý úkol.
Maláčová chce zvýšit penze důchodkyň. Berou o pětinu menší důchody než muži |
Podle analýzy opatření neodstraňují příčiny, ale důsledky. Za nižší penzi žen ze dvou třetin mohou jejich nižší výdělky. Ženy vydělávají v průměru o pětinu méně než muži. Ve stejných profesích dostávají i o tisíce či desetitisíce méně než jejich kolegové. Z třetiny je pak na vině to, že ženy odcházejí do penze dřív. Důchodový věk se ale postupně srovnává.
Podle výzkumníka Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI Filipa Pertolda za nízké ženské důchody může nastavení rodinné politiky. Česko má totiž ve srovnání s jinými zeměmi dlouhou rodičovskou, míst ve školkách je málo a daňové odpočty jsou na nepracující manželku či manžela. Ženy tak zůstávají doma s dětmi léta, pauzu v práci a navyšování výdělků už nedoženou.
Podle některých opozičních politiků by jednání komise mohlo skončit fiaskem a ministryně by si na tématu srovnávání penzí mužů a žen mohla „vylámat zuby“. Někteří zástupci stran i odborníci už na minulém jednání na úskalí dorovnávání penzí žen a mužů poukazovali. Upozorňovali na to, že zásahy by mohly být nejen protiústavní, ale také by mohly nabourat nastavený princip zásluhovosti a solidarity.
Důchody žen a mužů by se mohly o něco sblížit už od letoška. Vláda totiž loni prosadila změnu složení penze s posílením solidarity a oslabením zásluhovosti. Po přerozdělení si tak při valorizacích víc polepší lidé s malou penzí, tedy většinou ženy. Osobám nad 85 let se pak důchod zvyšuje nově o tisícikorunu. Vyššího věku se dožívají častěji právě ženy.
