Od té doby, co byl zaveden pravidelný mamografický screening, přibývá pacientek s diagnózou rakoviny prsu. Vypovídá o tom statistika nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích a v Americe.
Podle některých amerických lékařů a vědců za to může právě mamograf. Radiace prý zvyšuje riziko vzniku nádoru. Čeští odborníci se ale proti tomuto tvrzení ohrazují. Pacientek s tímto druhem rakoviny sice přibývá, ale ne v důsledku vyšetřování mamografem. Rakovina prsu je civilizační onemocnění, jehož výskyt se zvyšuje ve všech vyspělých zemích. Díky mamografu, který dokáže nádor zjistit již v počáteční fázi, naopak ubývá pacientek, které na tuto nemoc umírají.
„U moderních přístrojů je dávka záření snížená na minimum, kromě toho se mamografický screening provádí od 45 let, a i když je indikace možná i u mladších žen, vyšetření se u nich neprovádí pravidelně. Přínos výrazně převyšuje riziko,“ tvrdí Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Pro toto tvrzení nejsou důkazy,“ doplňuje ho Vladimíra Stáhalová, primářka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Na Bulovce.
Někdy je potřeba i ultrazvuk Podle odpůrců mamografu ale hrozí ještě jedno riziko. Tlak, který přístroj na prs vyvíjí, prý může způsobit přeměnu nezhoubného nádoru na zhoubný nebo rozšířit zhoubné buňky po celém prsu.
„Vyšetření může ženě způsobit jen mírné zhmoždění nádoru, které nemá vliv na jeho další rozvoj,“ tvrdí Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,
„Radiologická společnost nevydala žádná nová doporučení ani vyjádření k tomuto problému,“ doplňuje Petruželka. I kdyby mohl mamograf způsobit rozšíření nádoru, podle Tesařové by to stejně nehrálo roli. Pacientka by se totiž v každém případě musela léčit.
Díky mamografu se už podařilo zachránit tisíce žen. Dokáže totiž zobrazit i takzvané maligní kalcifikace, na které se při ultrazvuku nepřijde. Přesto musí některé ženy následně podstoupit i vyšetření ultrazvukem. Na rozdíl od mamografu totiž umožňuje trojrozměrné zobrazení, které ukáže také obsah nádoru, jeho prokrvení a cévní zásobení.
„Ultrazvukové vyšetření doplňuje mamografické a je vhodné zejména pro vyšetření cystických lézí. Ultrazvuk ale není možné použít ve screeningu namísto mamografie,“ doplňuje Petruželka. Pokud vás tedy lékař odešle ještě na ultrazvuk, rozhodně si hned nemyslete, že je to s vámi špatné.
Chyba ve vyhodnocení Bohužel se ale může stát, že lékař špatně vyhodnotí - pozitivně nebo negativně - provedené vyšetření. Příčina může být dvojí: buď je pořízen nekvalitní snímek, který neumožňuje jednoznačnou interpretaci, nebo je chyba přímo na straně lékaře. K prvním případům dochází hlavně na menších pracovištích, která bývají vybavena staršími přístroji, a příslušný lékař by vás měl odeslat na další vyšetření. Těchto chyb je ale minimum, protože stejně jako u klasického rentgenu musíte vyčkat na to, zda se snímek povedl.
Daleko nebezpečnější je druhá možnost. Lékař, který provede špatnou diagnózu, vás už na další vyšetření nepošle. „Ve všech centrech je mamogram hodnocen nezávisle dvěma lékaři,“ říká k tomu Petruželka. Přesto se doktorka Tesařová ve své praxi již setkala s několika pacientkami, pro které měla nesprávně stanovená diagnóza fatální důsledky.
I tomu lze ale většinou zabránit. V mamografickém centru vám na požádání půjčí snímky, se kterými můžete jít za jiným onkologem. Ten vás vyšetří a v případě pochybností snímky nechá zkontrolovat ještě dalším radiodiagnostikem. Za vyžádání snímků se nestyďte, na konzultaci s jiným odborníkem máte právo. K nepřesným diagnózám dochází hlavně u mladých žen, u nichž nebývá rakovina prsu tak častým onemocněním jako u pacientek okolo období přechodu. Lékaři proto diagnózu někdy podcení. Mladší ženy mají navíc hutnější prsní tkáň, a mamografické vyšetření proto bývá méně přesné. To je také důvod, proč jsou mladé dívky zpravidla odesílány na ultrazvuk.
U mladých pacientek je přitom včasná diagnóza velice důležitá. Zatímco u starších se onemocnění vyvíjí několik let, u mladých žen to často bývá záležitostí jen několika měsíců. Nádory totiž musí překonat silnější imunologickou bariéru, a jsou proto agresivnější.
„Nedávno jsem měla pacientku, která si ve 24 letech nahmatala bulku a poté byla vyšetřena na ultrazvuku. Řekli jí, že nález není zhoubný, ale že má pro jistotu přijít na kontrolu za tři měsíce. Za tu dobu se ale nádor zvětšil na čtyři centimetry, což zkomplikovalo nádorovou léčbu,“ vypráví Tesařová s tím, že v tomto případě lékaři nepochybili. Podobné události jsou naštěstí velmi vzácné.
Genetické testy odhalí dědičné predispozice U žen, které mají tuto anamnézu v rodině, se provádějí genetické testy, které přijdou pojišťovnu asi na 60 tisíc korun. Platí se pouze ženám, které mají dva případy rakoviny prsu v rodině a splňují i další kritéria. Odhalí-li testy genetickou predispozici, doporučují lékaři prsa preventivně odstranit. Mohou ale ponechat bradavky - nová prsa, která mohou být i ze silikonu, pak vypadají podle odborníků velmi dobře.
V Masarykově onkologickém ústavu v Brně provádějí odstranění i modelaci nových prsů v rámci jedné operace, a to i pacientkám, u kterých se rakovina skutečně objevila. U takových pacientek ale lékaři často nedoporučují zachování bradavek. Pokud je totiž ženě méně než 40 let, hrozí jí čtyřnásobně vyšší riziko lokální recidivy.
Utěžších případů lékaři doporučují s modelací prsou počkat aspoň rok. Poté je možné vložit pod prsní sval silikonovou výplň nebo lze prs vymodelovat z břišní tkáně. U některých žen tím lze vyřešit i plastiku břicha, na kterém ale samozřejmě zůstanou jizvy. Veškeré operace jdou na účet zdravotní pojišťovny.
V případě, že přijde žena s nádorem asi do tří centimetrů, lze v závislosti na typu nádoru, jeho agresivitě a velikosti prsou odebrat pouze nádor a uzliny v podpaží a prs poté ozařovat.
Co dělat pro prevenci * V případě, že máte v rodině dva a více případů rakoviny prsou, jděte za onkologem, který na základě dalších skutečností uváží, zda je nutné provést genetické vyšetření. * Pokud máte v rodině třeba jen jednu takovou diagnózu, poraďte se o užívání kombinované hormonální antikoncepce. Vyšší hladina estrogenu totiž působí negativně na receptory nádorových buněk. * Každý měsíc, nejlépe týden po menstruaci, si provádějte samovyšetření. Správnou metodu vás naučí gynekolog. V případě jakýchkoli pochybností zajděte okamžitě za lékařem. Můžete se obrátit i přímo na onkologické pracoviště. * Váš gynekolog by vám měl při každé prohlídce zkontrolovat prsa. Nezáleží na tom, kolik vám je let. Pokud to nedělá, o vyšetření ho požádejte nebo změňte lékaře. * Pokud máte pochybnosti o správné interpretaci vyšetření, vyžádejte si snímky a zajděte s nimi k jinému odborníkovi. Máte právo na druhý názor. min
