Stromy a ryby patří k sobě, alespoň na pacifickém pobřeží Mexika, tvrdí vědci z Scripps Institution of Oceanography v kalifornském městě La Jolla.
Tým Octavia Aburto-Oropezy sledoval souvislost mezi přítomností mangrovníkových lesů na mořském břehu a rybářskými úlovky v oblasti Kalifornského zálivu i tichomořského pobřeží Kalifornského poloostrova. Data pocházela od mexických úřadů a zachycovala 9150 výjezdů rybářských lodí mezi lety 2001 a 2005. Asi třetinu výlovu v oblasti tvořily ryby, které se množí či žijí v mangrovníkových lesích, uvádí studie zveřejněná v časopise PNAS.
Její autoři chtěli údajně zjistit, zda je spravedlivá cena, za kterou jsou dnešní mangrovníkové porosty nabízeny soukromým zájemcům. Ti na nich obvykle připravují projekty z oblasti turistického ruchu, ve kterých mangrovníky nemají místo. V předchozích případech nabízely úřady pobřežní lesy za cenu okolo 1000 dolarů za hektar.
Podle Aburto-Oropezy a kolegů ale hektar mangrovníkového lesa ročně nepřímo (především jako líhniště ryb a jiných lovených živočichů) vytváří ekonomický zisk 37 500 dolarů. Po započtení budoucích možných zisků tak autoři studie dospěli k závěru, že odpovídající cena za hektar mangrovníkového lesa by měla být 600 tisíc dolarů. Studie se může jevit jako hypotetické cvičení, protože mexický parlament v loňském roce schválil legislativu zakazující ničení mangrovníkových lesů. Autoři práce ale říkají, že mají o tento zákon obavy. V současné době údajně probíhá rozsáhlá lobbistická kampaň mezi členy parlamentu za jeho zrušení. Vědci si dávali pozor, aby nemohli být obviněni ze zaujatosti. „Údaje, ze kterých naše práce vycházela, jsou z veřejně přístupných zdrojů, takže si o ně může kdokoliv požádat a všechno ověřit,“ řekl jeden z autorů Exequiel Ezcurra pro časopis Nature.
