Mnohými gesty, hlasem a výrazem v očích se podobal svému otci, snad největšímu českém herci minulého století Zdeňkovi Štěpánkovi. Pokus vzepřít se genům a věnovat se něčemu jinému ztroskotal po nultém ročníku medicíny. Vystudoval DAMU a už za studií hrál na scéně Národního divadla. Členem činohry se stal v roce 1968 a jako by tak převzal štafetu po otci, který v témže roce zemřel.
Po pěti letech však musel odejít, krátce hrál v Činoherního klubu, pak v Divadle na Vinohradech, znovu však dočasně. V roce 1981 si mohl vybrat - odchod, nebo členství v KSČ. Na rozdíl od bratra Petra odešel a vzápětí emigroval. Tady hrál v divadle Die Komödianten, fotografoval, maloval, zkoušel psát. V Mnichově, kde začal nejprve působit jako hlasatel Svobodné Evropy, režíroval v Divadle 44 a hrál a režíroval v divadelním spolku Franze Werfela, který založila jeho žena Jaroslava Tvrzníková.
Pokračování na straně 24
Martin Štěpánek se rozhodl odejít...
Dokončení ze strany 1
V roce 1994 se vrátil do Čech, psal dál komentáře pro Svobodnou Evropu. Vystupoval především v Divadle na Vinohradech (např. hry Večer tříkrálový, Královna Kristýna). Politicky se profiloval jako věrný zastánce předsedy ODS a posléze prezidenta Václava Klause. Tímto směrem se angažoval v tzv. televizní krizi v roce 2000 i při dalších příležitostech. Od 4. září 2006 do 8. ledna 2007 byl ministrem kultury v tzv. první vládě Mirka Topolánka, jež poté, co nezískala podporu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podala dne 11. října 2006 demisi. V té době se už potýkal s mnoha zdravotními těžkostmi.
Ve filmu se poprvé objevil v Kadárově a Klosově Obžalovaném (1964) . V epizodních rolích pak vystoupil v řadě filmů 60. i 70. let. Hlavní roli získal v zapomenutém muzikálu Svatá hříšnice režiséra Vladimíra Čecha a především pak v Kachyňově a Dietlově Tajemství velkého vypravěče. Kachyňa mu poskytl také pěknou roli partyzánského lékaře ve snímku Vlak do stanice nebe (1972). Pominuta by neměla být jeho role kapitána Otakara Jaroše ve Vávrově velkofilmu Sokolovo (1974) a úloha bocmana Jandy v „kubánské“ epizodě Třiceti případů majora Zemana Rukojmí z bella Vista (1979). Jimi i vysvětloval, proč volil emigraci. Na plátno se pak vrátil i v 90. letech, naposledy se loni objevil v pohádce Jménem krále Petra Nikolaeva.
Herce si máme pamatovat za jeho nejlepší role. Martin Štěpánek by mohl v paměti zůstat jako bouřlivácký, robustní a galsky rozkošný Alexander Dumas v Kachyňově filmu Tajemství velkého vypravěče (1971). Tam byla radost na něj pohledět.
***
Byl ministrem kultury v takzvané první vládě Mirka Topolánka, jež podala dne 11. října 2006 demisi
V paměti by mohl zůstat jako bouřlivácký, robustní a galsky rozkošný Dumas v Kachyňově Tajemství velkého vypravěče
