NEW YORK / PRAHA Byla dvakrát vdaná, žila delší dobu v Indonésii a její prvorozený syn se stal prezidentem Spojených států. Řeč je o Ann Dunhamové, matce Baracka Obamy, o které se napsalo kdeco, ale málo už se ví o tom, že vášnivě propadla své profesi antropoložky. Právě to má dokázat nová kniha, která se na pultech amerických knihkupectví objeví za několik týdnů. Jde vlastně o její dizertační práci z doktorandského studia. Nakladatelství univerzity Duke ji vydává pod titulem „Přežívají navzdory všem předpokladům: Řemesla na vesnici v Indonésii“.
Mimochodem, nezůstane jen u knihy. Na příští rok se prý chystá premiéra dokumentu, který mapuje celý její poměrně krátký, ale bohatý život (zemřela v 52 letech). Pracovní název zní: „Ann Dunhamová: Nejušlechtilejší povaha“.
Workoholička Dunhamová se do Indonésie poprvé vypravila se svým druhým manželem Lolem Soetorem, Indonésanem, kterého potkala ve vzdělávacím centru pro studenty ze zahraničí v Honolulu. Země ji nadchla. Přestože se pár let nato s manželem rozvedla a vrátila se do Ameriky, rozhodla se Indonésii věnovat svůj antropologický výzkum.
„Chtěla zjistit všechno o místních zvycích, přijít na to, jak a proč lidé dělají, co dělají, věnovala se zkrátka takové aplikované antropologii,“ řekla britskému deníku The Independent Alice Deweyová, která byla konzultantkou dizertační práce matky Baracka Obamy. „Byla jedním slovem workoholička, asi největší, jakou jsem kdy potkala. Když jsme se sešly u snídaně, měla už za sebou obyčejně tak tři čtyři hodiny práce,“ dodala.
Protože se Dunhamová sama věnovala tkaní, směrovala svůj zájem k tradičním ručním pracím a řemeslům. Přesunula se do vesnice Yogyakarta, jinak centra jávské řemeslné výroby. Její kolega antropolog Michael Dove shrnul obsah její dizertace slovy: „Jde o vzornou, do hloubky jdoucí, v terénu prováděnou studii řemesel, která mají více než tisíciletou tradici.“ Problém je v politice Přínos studie je podle expertů především v tom, že zpochybňuje tradiční náhled na problematiku chudoby v zemích tak zvaného třetího světa. Stručně řečeno konstatuje, že příčinou „zaostalosti“ není odlišnost kultur.
„Ann zjistila, že řada vesničanů z centrálních oblastí ostrova (Jávy) má stejné ekonomické potřeby a ambice jako většina lidí na Západě. Vesničtí řemeslníci mají tentýž zájem vydělat, a na vesnici se proto čile podniká. Na základě těchto pozorování došla k závěru, že problém zaostalosti vesnic spočívá v nedostatku peněz, což je ale politický problém, nikoliv kulturní,“ vysvětloval Dove.
Dunhamová si v praxi ověřila i to, že většina peněz z ekonomických programů na podporu třetího světa skončí v kapsách politiků a úředníků. Stala se pak jednou z těch, kdo prosazovali systém tak zvaných mikropůjček (řádově desítky dolarů pro lidi, kteří se chtějí věnovat nějakému řemeslu a podnikat, ale nemohou si dovolit koupit nářadí atd., protože jim banky nepůjčí). Spolupracovala na tom s Peterem Geithnerem, otcem současného ministra financí Timothyho Geithnera.
Přestože Barack Obama na svou matku často vzpomíná a mluví o ní jako o „dominantní postavě v letech, kdy se formovala má osobnost“, sluší se říct, že zájem o její akademický výzkum vzbudil až fakt, že byl zvolen prezidentem. Havajská univerzita, kde Dunhamová studovala, jí dokonce nedávno věnovala celé sympozium.
