Ministr Robert Plaga (ANO) z maturitních výsledků vyčetl, že studenti dopadají nejhůře u úloh z takzvané aplikované matematiky. „Tam, kde mají prokázat logické myšlení a schopnost aplikovat matematiku na každodenní situace,“ vysvětlovala mluvčí resortu Aneta Lednová.
Povinnou maturitu z počtů je podle ministra možné zavést přibližně za 8 až 10 let. Tedy až ke zkoušce dospějí studenti, kteří se ve výuce setkávají s prakticky využitelnou matematikou. Jak se mají hodiny jednoho z nejméně oblíbených předmětů proměnit, se LN ptaly ředitelů, pedagogů i matematiků.
Potíže se zlomky
„Stávající rámcové vzdělávací programy na základních školách jsou neúměrně naplněny množstvím látky, kterou nelze pokládat za základní učivo,“ myslí si Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze.
Povinná maturita z matematiky by mohla čekat studenty od roku 2021 |
Studenti na středních školách mají podle něho potíže s tak základními matematickými operacemi, jako je úprava lineárních rovnic, algebraických výrazů, nebo se zlomky. Při konstrukčních úlohách z geometrie by ředitel Zajíček klidně odpustil studentům zápis v matematické symbolice, zaměřit by se měli více na vlastní konstrukci tělesa.
I slabší žáci by mohli mít lepší výsledky, pokud je bude hodina matematiky vybízet k aktivnímu zapojení, sdělil LN Antonín Jančařík, předseda akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy: „Poznatky získané učením se zpaměti jsou v matematice spíše kontraproduktivní, protože matematika nebude žákovi dávat smysl a množství pouček v paměti neudrží dlouhodobě.“
Plaga chce maturitu z matematiky řešit co nejdříve ve Sněmovně. Studentům by zůstala možnost volby |
Že je matematika nejen o porozumění problému, ale i zvládání rutinních postupů, upozorňuje Mirko Rokyta, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK pro matematickou sekci: „Neumím si představit spisovatele, který by uvažoval nad každým ,i‘, každou čárkou ve větě nebo každým pořadím uvozovek a interpunkčních znamének. Kreativita je postavena na bezpečné znalosti základů.“
Podle Jiřího Škody, děkana Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, je podstatné učit žáka různé cesty, jak řešit jeden problém: „Tomu pak musí odpovídat i testování a hodnocení žáků. Tyto vyučovací strategie se snaží reflektovat různé alternativní směry výuky.“
Kdo všechno maturuje?
Současná diskuze o výuce matematiky vadí Eduardu Fuchsovi, předsedovi Společnosti učitelů matematiky: „Zodpovědně tvrdím, že i podprůměrně nadaný žák s podprůměrnými znalostmi a podprůměrnou pílí musí maturitu z matematiky složit.“ Připomíná, že předepsané maturitní minimum zvládli většinově splnit i žáci 9. tříd.
Experti: Maturita není pro každého, neúspěšných studentů přibývá |
Potíž je podle něho, že každoročně maturuje zhruba 75 procent příslušného populačního ročníku. Požadavky k maturitě tak podle něho klesly na úroveň, za niž bychom se měli jako Česko v mezinárodním srovnání stydět. „Vřele doporučuji, aby se ti, kdož lkají nad chudáky maturanty, kteří neuspěli u maturity z matematiky, podívali na jejich znalosti češtiny,“ upozorňuje Fuchs.
Další oslovení vidí potíž v tom, kdo matematiku učí. „Je třeba si otevřeně přiznat, že na fakulty vzdělávající učitele matematiky již delší dobu vstupují lidé, kteří by většinou na jiných vysokých školách neuspěli. Snad vyjma učitelů 1. stupně základních škol,“ míní Pravoslav Němeček, ředitel českobudějovické základní školy vyučující matematiku a fyziku.
Podle Jančaříka z Pedagogické fakulty UK na základních školách působí stovky kvalitních matikářů. Rozdíly ve výsledcích škol jsou ale podle něho velké: „Ty spočívají mimo jiné i v tom, že při současném podfinancování českého školství mají ředitelé problém zajistit výuku aprobovanými učiteli matematiky. Mezinárodní výzkumy přitom jasně ukazují, že kvalifikace učitele má největší vliv právě na výsledky v matematice.“
