Emise nových akcií sníží podíl americké automobilky Ford v Mazdě na 11 procent ze současných 13,8 procenta. Celkem automobilka plánuje v období od 14. října do 20. října vydat 460 milionů nových akcií. Mazda chce prodejem stávajících a nových akcií získat celkem 1,1 miliardy dolarů, tedy více než 19 miliard korun. Na prodej nových akcií už Mazda najala firmy Goldman Sachs, Nomura Holdings a Daiwa Securities. Většinu takto získaných prostředků chce firma investovat do vývoje hybridních vozů a vozů s nízkými emisemi.
Čtvrtá největší automobilka v Japonsku sází na hybridní vozy a modely s nízkými emisemi, protože poptávka po nich se v poslední době zvyšuje, hlavně v Japonsku. Atraktivitu vozů šetrných k životnímu prostředí navíc zvyšují i vládní pobídky. Mazda včera zároveň snížila odhad ztráty za letošní fiskální rok téměř o polovinu. Firma očekává, že její čistá ztráta za fiskální rok do konce března 2010 bude činit 26 miliard jenů, tedy zhruba pět miliard korun. Původně přitom společnost počítala se ztrátou 50 miliard jenů.
Mazda se stejně jako většina světových automobilek propadla do ztráty kvůli ekonomické krizi, která prudce snížila poptávku po nových vozech a zhoršila přístup k úvěrům. V období duben až červen firma vykázala již třetí čtvrtletní ztrátu za sebou. Původně automobilka očekávala návrat k ziskovosti až ve druhé polovině fiskálního roku, tedy v období říjen až březen. Nyní se však domnívá, že by zisk mohla vykázat již v období červenec až září. Ke zlepšení výsledků mají přispět nižší náklady a silnější euro. Mazda současně čeká vyšší prodej aut. Přesto její akcie včera na tokijské burze klesly o 5,6 procenta na 185 jenů.
Finanční a kapitálové trhy včera příliš nezaujalo dění v Evropě. Irové napodruhé odsouhlasili Lisabonskou smlouvu. To mělo podle některých komentátorů posílit euro, které se skutečně na nějaký čas vydalo směrem k silnějším hodnotám, ale brzy tento trend opustilo a vrátilo se k těm předchozím.
Trh včera také téměř ignoroval zprávu o zářijovém růstu v sektoru služeb. A to i přesto, že se jednalo o první růst po šestnácti měsících. Evropské burzy včera sice rostly, ale jen v řádech desetin procent. Pařížská burza posílila o 0,69 procenta, německá burza o 0,62 procenta. Z okolních středoevropských trhů se dnes nejvíce dařilo vídeňské burze, která si polepšila o 0,86 procenta. Burza ve Varšavě si připsala 0,30 procenta.
Podobně na tom byla i pražská burza, jejíž hlavní index včera vzrostl o 0,69 procenta. Největší růst zaznamenaly akcie petrochemické firmy Unipetrol. Ty posílily o 4,35 procenta na 139 korun za akcii. Polepšily si také akcie mediální firmy CME, které vzrostly o 3,80 procenta na 573 korun. Dařilo se i cenným papírům Erste Bank. Ty byly o 1,31 procenta výše než v pátek a včerejší závěr je zastihl na úrovni 704,20 koruny.
Nedařilo se naopak akciím druhého bankovního titulu, Komerční banky. Její cenné papíry ztratily 2,36 procenta a klesly na 3313 korun. Část své hodnoty včera odepsaly i cenné papíry tabákové firmy rPhilip Morris. Ty poklesly o 0,34 procenta, jedna akcie se prodávala za 8720 korun.
Česká měna včera oslabila v reakci na slova guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Ten uvedl, že bankovní rada na jednání na konci září diskutovala o možnosti intervence na devizovém trhu s cílem oslabit korunu.
Podle analytiků se však jednalo hlavně o slovní hrozbu a skutečný zásah centrální banky a její přímý vstup na trh se nedá příliš očekávat. Tůmova slova však splnila svůj účel. Koruna včera klesla na kurz 25,50 koruny za euro a 17,45 koruny za dolar.
