Před osmi roky je dovezla průzračná olympijská voda v Sydney k pátému místu.
V roce 2004 se již ve slaných aténských peřejích radovali z bronzové medaile. Pakliže by jejich vzestup měl v Pekingu pokračovat stejným tempem, vodní slalomáři Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek (oba 28 let) by se v Číně radovali ze zlata.
O svých výhledech však hovoří spíše opatrně, neboť sezona se jim zatím nedaří zcela podle představ...
* LN Zatímco háček lodi Jaroslav Volf působí klidným, pohodovým dojmem, zadák Ondřej Štěpánek srší energií a impulzivností. Stane se někdy, že se vaše role obrátí a Volf se energicky pustí do svého kolegy?
Volf: Zrovna před pár dny jsem v Tróji na tréninku dost řval; až mě musel trenér Ondra Mohout uklidňovat. (směje se) Ale ony se ty naše povahy dost srovnávají. Ondřej je už klidnější, protože poznal, že když křičí, stejně tím víceméně nic nezmůže. Štěpánek: Já už v poslední době volím systém pasivní rezignace... (úsměv) A že je Jára klidnější, to říkám spíše proto, že při našich slovních přestřelkách vydrží víc...
* LN Co by se stalo, kdybyste si prohodili posty?
Volf: Předpokládám, že bychom jezdili tak nějak stejně, anebo možná ještě lépe. protože bych vzadu loď kormidloval já...! Štěpánek: Asi by vznikly problémy, protože každý zabíráme jinak a museli bychom měnit zažité návyky.
* LN Kdo má na deblkanoi větší výhodu - háček, nebo zadák?
Volf: Moje nevýhoda možná spočívá v tom, že když se dotkneme někdy branky, za což je dvouvteřinová penalizace, tak ten „šťouch“ většinou udělám já, protože v lodi klečím vpředu. A nevýhodu trochu vidím v tom, že Ondřej je o pár centimetrů menší, takže přese mě dobře nevidí. Někdy mi říká, že se musí na vodě vyklánět do strany. Od té doby, co jsem vyrostl, jezdí spíše na odhad než na oči. Štěpánek: Kdybych byl vyšší, asi by to pro nás bylo lepší. Když ale třeba dáváme do válce špičku lodi, stejně bych na ni přesně neviděl. Při závodech ale máme většinou předem domluvené průjezdy branek.
* LN Kdo ustoupí, když se na průjezdech branek neshodnete?
Volf: Ona ta jízda při závodě většinou tak nějak vyplyne ze situace. Takže i když se na břehu na něčem někdy dohodneme, tak to intuitivně třeba nakonec jedeme jinak. Štěpánek: Při tréninku je to jednoduchý - vyzkoušíme si obě navrhované varianty a vybereme lepší. Když máme odlišný názor při závodě, tak se snažíme leccos okoukat od ostatních, třeba i v jiné kategorii, a snažíme se něco vyčíst třeba z videa.
* LNV letošní sezoně jste sice zvládli výtečně olympijskou kvalifikaci, jenže na mistrovství Evropy jste dojeli až desátí a při závodě Světového poháru v Praze devátí. Nebojíte se, že se zmíněné dva nepříliš vydařené závody negativně odrazí na vašem výkonu v Pekingu?
Volf: Z těch dvou závodů určitě nejsem nervózní. Ve slalomu se holt stane, že člověk udělá občas nějakou blbou chybu a přijde tak o šanci uspět. Faktem ale je, že úplně podle našich představ se nám nepovedl ani závěr minulé sezony. Takže možná jde o dlouhodobější tendenci. Uvidíme... Štěpánek: Z těch dvou závodů vědu nedělám, prostě jsme je odložili... Já se při nich necítil vůbec špatně, ale pokaždé jsme udělali nějakou osudovou chybu. Nemá už ale cenu se k nim vracet. Důležitější je, že se cítím dobře, natrénováno v Číně máme taky dost, takže se tam hlavně nesmíme podělat. Což se snad nestane. Rádi bychom se po čtyřech letech na olympiádě opět na stupně vítězů podívali.
* LN Nebude vám vadit, že jste naposledy závodili před dlouhými šesti týdny?
Volf: Z toho nedělám vědu, zůstáváme v pohodě. Radši jsme potrénovali v Pekingu, než abychom objížděli závody Světového poháru v Evropě. Štěpánek: Minulý víkend jsme si zkusili předjízdu na juniorském mistrovství světa v Roudnici. Měřili nám i čas, takže nám to připadalo jako na závodech.
* LN V čem je pekingský kanál jiný než aténský?
Volf: Je užší a voda tam teče mnohem rychleji. Při prvních trénincích jsme na něm byli úplně nešťastní, nic jsme nestíhali. Štěpánek: Je otočený na druhou stranu, tedy doprava, a voda v něm neteče slaná, ale sladká. Voda bude určitě studenější, což je ale příjemné. A hlavně - pekingský kanál je daleko těžší a mnohem lépe vyřešený.
* LN Kdy jste se naposledy dívali na olympijskou medaili z Atén?
Volf: Vlastně ani nevím, snad někdy minulý rok. A už vůbec si nepamatuju, kde jsem ji našel. Řekl bych, že odpočívá někde v krabici. Štěpánek: Já ji mám o rodičů v Káraným. Po Aténách jsem ji všude tahal, ale někdy před dvěma roky jsem ji dal tátovi. Zrovna o Vánocích jsem se ho ptal, jestli ji ještě má. Povídal, že jo.
* LN Třeba by bylo dobré, i kvůli motivaci, se na ni před odletem ještě podívat...
Volf: To je fakt. Jen budu muset najít tu krabici. Štěpánek: Já taky do Káranýho zajedu. Ta medaile může povzbudit.
***
Kdo jsou Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek V deblkanoi spolu jezdí již šestnáct let. Znají se odmalička, dokonce spolu seděli na základní škole v jedné lavici. Na světovou scénu vstoupili razantně v roce 1998, kdy na evropském šampionátu v Roudnici skončili druzí šest setin vteřiny za zlatem. Jejich největším úspěchem jsou zlaté medaile ze světového šampionátu v Praze (2006). Na dosavadních dvojích olympijských hrách, na nichž závodili, skončili pátí (2000 Sydney) a třetí (2004 Atény).
